kemp v Reykjavíku

Kemp v údolí Laugardal najdete těsně u plaveckého bazénu asi 45 minut pěšky do centra Reykjavíku. Je prostorný a nabízí dobré zázemí. Je to ale také jeden z nejdražších kempů na Islandu.

parkoviště s WC Reykjavikurborg

Parkoviště pod horským masívem Esja. Najdete tu záchody, dětské hřiště a mapy okolí. Místo je jedno z nejpopulárnějších výletních míst pro obyvatele Reykjavíku a okolí.

Dům kultury v Reykjavíku

Muzeum, který vám nabídne průřez islandskou kulturou.

Na adrese Hverfisgata 10-16, Reykjavík 101

Muzeum/galerie fotografie v Reykjavíku

Galerie s fotografiemi. S muzeem to nemá společného zhola nic. Vystafené fotografie byly fajn, velmi zajímavé jsou však historické fotografie na monitorech, které vám dají velmi podrobně nahlédnout do islandské historie. To je část, kterou bych ocenil nejvíce.

V šestém patře domu Grófarhús, Tryggvagata 15, Reykjavík 101 – přímo v centru Reykjavíku.

Námořní muzeum v Reykjavíku

Muzeum vás vezme na exkurzi do bohaté historie námořnictví této ostrovní země. Uvidíte exponáty lodí, modelů, obleků, ochranných i loveckých. Něco z toho si můžete i vyzkoušet. Ke shlédnutí je množství dokumentů, které vám přiblíží historii i současnost islandského námořnictví. Na konci expozice najdete interaktivní kuchyňský stůl, kde můžete získat recept vašeho oblíbeného rybího pokrmu.

Grandagarður 8, Reykjavík 101. Do Námořního muzea můžete vstoupit jak z ulice, tak zezadu ze strany přístavu.

Muzeum umění v Reykjavíku – Kjarvalsstaðir

Muzeum/galerie umění Kjarvalsstaðir hostí výtvarné umění věhlasného islandského mistra Jóhanesse Kjarvala a v dočasných expozicích i dalších věhlasných mistrů moderního výtvarného řemesla a umění. Muzeum spolu s dalšími dvěma – Hafnarhús a Ásmundarsafn. Pro aktuální informace navštivte oficiální webové stránky muzea Kjarvalsstaðir.

De facto přímo v parku Klambratún na adrese Flókagata 24, Reykjavík 105. V blízkosti jsou autobusové zastavky autobusů 11 a 13.

Muzeum umění v Reykjavíku – Ásmundarsafn

Muzeum/galerie věnovaná modernímu (nejen) islandskému umění, v tomto případě sochařství. Hlavní část muze je věnovaná tvorbě islandského sochaře Ásmundura Sveinssona, jenž je m.j. původním vlastníkem a obyvatelem tohoto domu, dočasné expozice jsou věnované jiným sochařům. Pro aktuální informace navštivte oficiální webstránku muzea Ásmundarsafn.

Na adrese Sigtún 105, Reykjavík, nedaleko autobusové zastávky Nordica – 2, 5, 15, 17 (a koupaliště Laugardalslaug či kempu).

Umělecké muzeum v Reykjavíku – Hafnarhús

Galerie moderního (nejen!) islandského vizuálního umění přímo v srdci nejstarší části Reykjavíku. Pro aktuální informace o dění neváhejte navštívit oficiální stránky muzea/galerie.

V centru Reykjavíku, Tryggvagata 22, Reykjavík 101.

Část Berlínské zdi v Reykjavíku

Tuto jednu desku z Berlínské zdi věnovalo město Berlín v roce 2015 Reykjavíku u příležitosti 30 výročí historického setkání prezidentů Michaela Gorbačova a Ronalda Reagana, které se uskutečnilo v říjnu roku 1986 v domě Höfði, který stojí nedaleko.

Desku Berlínské zdi najdete přímo podél ulice Borgartún 22, Reykjavík 105, v blízkosti domu Höfði.

Sjávarfoss (Reykjavík)

Sjávarfoss je vodopád přímo v Reykjavíku, schovaný kdesi pod mostem na konci údolí Elliðaárdalur – jen pár set metrů před místem, než se řeka Elliðaá vleje do oceánu.

Reykjavík

Reykjavík – nejseverněji položené hlavní město světa a spolu s téměř 200.000 obyvateli v aglomeraci zároveň a zdaleka největší město Islandu (tím druhým je s 18.000 obyvateli Akureyri).

Slavná je ulice Laugarvegur, kostel Hallgrímskirkja, kulturní budova Harpa, plastika Sólfarið, budova Höfði a několik muzeí.

Ale stejně, pokud jste v tak krásné a na přírodu bohaté zemi jakou je Island, Reykjavík možná úplně přeskočíte.

KEF – mezinárodní letiště v Reykjavíku

Islandské mezinárodní letiště Reykjavík – Keflavík (KEF) je vstupní branou na Island pro 95% zahraničních turistů, je tedy pravděpodobné, že jestli cestujete na Island, svou cestu po ostrově začnete právě zde.

Tady případně najdete všechny důležité informace, které byste chtěli vědět o Islandu

Letiště jako takové je relativně malé, určitě se tu neztratíte.

Najdete tu dost míst k sezení, zásuvky, volnou wi-fi síť, informační kiosek, stánky půjčoven automobilů, prostě vše, co k modernímu letišti patří.

Možností, jak se přepravit z letiště do Rekjavíku, případně opačným směrem, je samozřejmě několik.

Veřejná hromadná doprava z KEF do Reykjavíku:

Nejlevnějším způsobem jak se dopravit z letiště v Keflavíku do Reykjavíku je použít islandského dopravce Strætó a linky č. 55 v případné kombinaci s další linkou po Reykjavíku.

Výhodou je příznivá cena a také to, že se v rámci této ceny dostanete téměř všude tam, kam potřebujete. Nevýhodou je, že spoje nejezdí moc často, cesta trvá déle a o víkendu je nutno přestupovat v Hafnarfjörðuru.

Cena: 1.310 ISK na autobusový terminál (+ případně 470 ISK následná cesta po Reykjavíku jinými autobusovými linkami)

Speciální letištní Autobusy mezi mezinárodním letištěm v Keflavíku a Reykjavíkem:

Společností, které spojují letiště KEF s Reykjavíkem (BSÍ bus terminal – cca 2 km od ikonického kostelu Hallgrímskirkja) je několik a nijak zásadně se neliší (krom barvy autobusu).

Výhodou je že autobusy jezdí často a spoje nikde nezastavují. Nevýhodou je vyšší cena, než v případě hromadné dopravy (a která může být v některých případech vyšší, než cena letenky na Island).

Společností jezdí několik, můžete vybírat mezi. Cenový rozdíl je minimální, vyberte tedy ten, který jede dříve. Jen malé upozornění k Airport Direct (ti žlutí), ti jezdí na své vlastní parkoviště, které je asi 1 km od autobusového terminálu. Pokud tedy neplánujete dál využít jejich následný spoj pro další rozvoz, je dobré toto vědět a vzít v potaz.

Cena: 3.500 ISK na Autobusový terminál v Reykjavíku + možnost přikoupit následný rozvoz na vybraná stanoviště v Reykjavíku za 1000 ISK. (případně můžete využít autobusy hromadné dopravy Strætó za 470 ISK).

Cesta do Reykjavíku s TAXI:

Nejrychlejší a nejpohodlnější bývá svezení pomocí taxislužby. Odvoz je možný obvykle hned, jak potřebujete a přesně tam, kam potřebujete. Prostoje minimální, pohodlí maximální.

Cena: cca 20.000 ISK/vůz. Jak vidíte, v případě, že pojedete spolu 4 osoby, cena za taxi už nemusí být tak vysoká.

Do Reykjavíku s (vypůjčeným) vozem:

Island je obrovská a nádherná země, která si zaslouží pořádně prozkoumat. Pro cestu do Reykjavíku můžete volit ze dvou možností.

Tou první je samozřejmě jízda po silnici č. 41 spojující Keflavík s Reykjavíkem, která vám zabere necelou hodinku.

Tou druhou, pokud máte jen trochu času je trasa po jižním pobřeží poloostrova Reykjanes. Už tato cesta se vám může stát takovým úvodem pro to, co vás na Islandu čeká.

Tato cesta sama o sobě zabere asi dvě hodinky. A přestože ještě neuvidíte žádný z velkolepých islandských vodopádů, postupně můžete nasávat atmosféru vulkanického ostrova. A samozřejmě si udělat pár zastávek po cestě. Mé žhavé tipy pro vás jsou Most mezi kontinenty, geotermální pole Gunnuhver, lávový bazének Brimketill, a geotermální pole Seltún – Krýsuvík.

TIP: na islandu je opravdu drahý alkohol, tak pokud si chcete alkoholem trochu zpestřit pobyt, využijte duty free obchod na letišti. Lze nakupovat i při příletu.

Islandské mezinárodní letiště v Keflavíku se nachází asi 50 kilometrů západně od Reykjavíku.

kemp Hlaðir

Kemp na severním břehu Hvalfjörður při Muzeu války a míru na cestě mezi Akranes a Reykjavíkem.

kemp Viðistaðatúni – Hafnarfjörður

Kemp v Hafnarfjörður se nachází v parku Viðistaðatúni, celkem nedaleko Reykjavíku, pouhých 10 minut jízdy autem od centra města a 30–40 minut od mezinárodního letiště Keflavíku. Leží v klidném a příjemném parku Viðistaðatún, jen 5 minut chůze od centra a hezkého přístavu v Hafnarfjörðuru. V okolí jsou dostupné obchody, služby a zastávky městské dopravy, včetně přímého autobusu do Reykjavíku.

Kemp nabízí veškeré základní vybavení – toalety, sprchy, pračku, Wi-Fi i teplou a studenou vodu. Lokalita je dětem přívětivá, obklopená sochami a lávovými útvary. Hafnarfjörður, třetí největší město Islandu, je známé svou historií rybolovu i místními legendami o „Skrytém lidu“ – elfech a dalších magických bytostech, které prý obývají zdejší balvany.

V místním parku je také hříště pro děti malé i ty větší.

utsýni Sjávarhólar

odpočívadlo s vyhlídkou na zátoku Hofsvík přímo pod masivem Esja. Můžete tu pozorovat divoké mořské ptáky a je tu také zajímavý pohled na Reykjavík a hory na poloostrově Reykjanes.

kemp Mosskógar

kemp v oblastni Mosfellsdalur zhruba na cestě mezi Reykjavíkem a národním parkem Þingvellir. Kemp nabízí kempování mezi stromy. Je tu společenský prostor s kuchyní a neobvykle hodně potravin od předchozích kempařů. K dispozici je sprcha.

Esja

Esja je 914 metrů vysoký horský masiv, který už z dálky láká oči i nohy všech, kteří ho uvidí. Není překvapením, že je místo nejoblíbenější rekreační oblastí v okolí Reykjavíku.
Vyjít na vrchol již dá trochu zabrat, neboť vycházíte téměř z úrovně moře, čeká vás tedy převýšení téměř 1000 metrů. Až ke známé vyhlídce Steinn je cesta po udržovaná a dobře schůdná. Nad Steinn přichází prudký a středně obtížný úsek, kdy se dostanete přes skalní blok Þverfellshorn, v několika místech jsou řetězy a hřebíky, ovšem s obratností a opatrností je úsek zvládnutelný. Následně už vás čekají jen 3 kilometry chůze po téměř ploché krajině do nejvyššího místa masivu Esja – Hábunga. Výledy z vrchní části jsou opravdu úžasné a kromě Reykjavíku a okolí můžete vidět například město Akranes, horu Háinhnúkur a ledovec Snæfellsjökull.
Esja je dobře viditelná z Reykjavíku a dělá krásná panoramata všem pohledům od severního pobřeží, od známé plastiky Sólfarið nebo krásné stavby Harpa.

Látnir á Árinu

Toto místo u silnice č. 1 Hringvegur 25 kilometrů východně od Reykjavíku směrem na Selfoss má upozornit a připomenout tragické dopravní nehody, které se v předcházejícím roce staly na Islandu. Čislo na kříži znamená počet zemřelých na silnicích v průběhu roku.
Udělejte vše proto, ať je tam příští rok 0, zejména jezděte odpočatí.
Štastnou cestu!!!

Þverfellshorn

Þverfellshorn je 840 metrů vysoký vrch, který je součástí komplexu Esja. Toto místo je už součástí náhorní plošiny, tedy pokud vylezete sem, žádné další velké a prudké stoupání vás už nečeká.
Cesta až sem nahoru od parkoviště vám bude trvat asi 2 hodiny a čekají tu na vás výhledy do krajiny oblasti okolo hlavního města od Höfuðborgarsvæðið, od Mosfellsbær po Reykjavík.

Bautastein Þverfellshorn

Vyhlídka z masivu Esja v nadmořské výšce téměř 840 metrů nabízí krásné pohledy po celém regionu Höfuðborgarsvæðið až k Reykjavíku. Od parkoviště sem dojdete asi za hodinu a půl, až k vyhlídce Steinn se jedná téměř o rodinnou procházku. Od vyhlídky Steinn je už cesta prudká a v posledních metrech budete muset překonat několik obtížnějích úseků. S opatrností a trochou šikovnosti je však určitě zvládnete. Pokud budete chtít pak pokračovat dál až do nejvyššího bodu pohoří Esja, žádný další obtížnější úsek vás už nebude čekat.

O projektu

Mise webu: Pomáhá turistům i místním objevit Island v jeho plné kráse (aneb vše důležité o Islandu na jednom místě)

s poditulem: přináší úplný a nezaujatý pohled na Island očima zvídavého explorera, pomáhá ušetřit prostředky a chrání před nebezpečími, které Island skrývá a která nejsou vždy zřejmá.

Pro koho web je:

Pro všechny ty, kteří se na Island chystají a chtějí si svou cestu lépe zorganizovat a pak i užít

Pro ty, co už na Islandu jsou a chtějí objevit nová zajímavá místa

Pro ty, kteří by rádi někam jeli, jen neví přesně kam, tak aby je inspiroval třeba k návštěvě Islandu.

Pro lidi, kteří hledají nové zajímavé lokace z profesionálních důvodů (filmové lokace, místa pro focení svatebních/honeymoon fotek)

Pro průvodce a cestovní agentury jako inspirace k neotřelým místům

Co je posláním webu:

Poskytnout vám nezkreslené a nezaujaté informace o Islandu a umožnit zajímavější zážitek.

Ušetřit vám peníze, protože ty se na Islandu jen s trochou nepozornosti můžou rozkutálet šíleně rychle.

Upozornit na nebezpečí, která Island skrývá.

Pomoci objevit zajímavá místa, která byste jinak minuli.

Jak web funguje?

Web je rozdělen na dvě části, část textového průvodce – online bedekr a část mapovou, kde jsou jednotlivá místa popsaná včetně dostupnosti a zanesená přesně podle GPS. Nově zde také můžete najít zajímavé zážitky a akce.

Kdo za webem stojí?

Texty, fotografie, videa a expediční činnost: Ruben

Systém technicky zaobstarává: Tomáš

Příběh projektu:

to když jsme s kamarádem hledali vodopád, o kterém legenda pravila, že je kdesi v lesích schovaný. Našli a je to Brúarfoss.

Nebo když jsme nevěděli, kde najít Hvítserkur a i přesto, že jsme na Islandu strávili pět měsíců jsme to skalisko minuli.

Či když jsem hledal Sloní hlavu a vygooglil jsem, že se k ní jezdí na lodi a kde koupit lístky na tour. Jenže to skalisko je vidět minimálně stejně dobře i ze břehu, ale o tom jsem se nikde nedočetl. Jen jsem to musel objevit.

Nebo jen taková drobnost, jako jsou rezavějící velrybářské lodě ve Hvalfjörður, které jsou snad jen 100 metrů od Ring Road v místech, kudy jsem jel snad 50x. Ale objevil je, až když jsem si v tom místě potřeboval odskočit. A myslím, že o nich bez mapy ví málokdo.

A mě nějak přišlo, že by to svět měl vědět a tak jsem začal dělat tento web. Abych se podělil o to, co jsem objevil.

Co je za všemi těmi písmenkami a fotkami skryto (a není na první pohled vidět):
45000 kilometrů za volantem (+ 12.500 km mezi Prahou a Hirtshals)

Nesčetně nocí v islandských kempech (i mimo ně)

Opravy auta (porucha alternátoru, urvaný výfuk, proražený podvozek (práh) v řece, dvojitý defekt)

Z důvodu nemoci 10 dní v hotelu v Egilsstaðir

Na 5x zlomená noha, 150 kilometrů v terénní sanitce na trase Þórsmörk-Reykjavík + operace + repatriace (+ při pádu zničený Nikon D750 a clona objektivu) a 4 měsíce na lůžku (kdy jsem psal a indexoval)

5x cesta trajektem Hirtshals (Dánsko) – Seyðisfjörður (Island)
4x letecky Evropa – Island

Plán pro blízkou budoucnost:

zaindexovat cca 300 nových míst (včetně nejnovějšího ostrova, prapodivného majáku a nevyššího místa Islandu)

Prozkoumat tradiční islandské zážitky a podat report

Zjistit, jestli je v Snæfellsjökull opravdu cesta do středu země

Sníst žraloka, zapít bernnivín a neumřít.

Garðskagaviti gamli

Garðskagaviti gamli je maják z roku 1897 na severozápadním výběžku poloostrova Reykjanes v oblasti vesničky Garður.

Jedná se o druhou nejstarší betonovou stavbu na Islandu (po majáku v Reykjavíku) a fungoval až do roku 1947, kdy ho nahradil nedaleký modernější maják.

Harpa

Harpa je multifunkční budova, sídlo Islandského symfonického orchestru a pro svojí zajímavou architekturu jedna z ikon Reykjavíku.

Kromě koncertní síně je tu mnoho expozicí a prezentací islandské kultury, slouží jako konferenční prostor a také jako zastávka pro turisty, kteří si oblíbili hlavně záchody v suterénu budovy.

Svým způsobem je to také jedna z ikon finanční krize na konci nultých let 21. století.

Budovu Harpa najdete přímo na břehu Atlantského Oceánu a skrz její skla máte výhled na přístav.

Steinn

Vyhlídka Steinn při výstupu na Esja. Jedno z častých cílů výletu pro obyvatele Reykjavíku, najdete na březích Hvalfjörður. Vyjít sem od parkoviště vám zabere asi hodinu a půl a překonáte převýšení 585 metrů. Cesta je udržovaná a za dobrého počasí ji zvládne každý člověk v dobré kondici.

Fagradalsfjall lava field

12. března 2020 ve večerních hodinách se po 800 letech otevřela země na poloostrově Reykjanes a po několika týdnech neustávajících zemětřesení začla na povrch vyvěrat láva.

Místo se nachází v oblasti/údolí Geldingadalur mezi mezinárodním letištěm v Keflavíku a Reykjavíkem. Dostat se na místo můžete asi za tři hodiny pěší tůrou a to buď z rybářské vísky Grindavík, nebo z okolí Modré Laguny.

Takto to tam právě vypadá:

https://youtu.be/T_9z9-ndZnA

Národní park Skaftafell

Skaftafell (v současnosti již součást NP Vatnajökull) na bídne návštěvníkům mnoho z toho, co Island nabízí za přírodní krásy v koncentrované formě a den tady bude patřit k těm hezčím a klidnějíším, které na Islandu můžete strávit. Rozsáhlé pláně a krásné výhledy vás jistě zlákají pro kratší i delší výlety. Najdete tu i v současnosti nejvyšší vodopád Islandu – Morsárfoss, ale i další zdejší vodopády, jako Magnúsarfoss či především Svartifoss si získají srdce nejednoho návštěvníka.

A když už jsme na Islandu, nikoho nepřekvapí, že tu můžete navštívit – dá-li se to tak říci, ledovcový splaz Skaftafellsjökull.

Místní geotermální jezírko zatím čeká na objevení.

Jezdit sem jen na krátkou návštěvu skoro ani nejde, těch možností pro výlety je tu prostě příliš, pro přespání v oblasti můžete využít místní kemp.

Skaftafell leží 320 kilometrů východně od Reykjavíku a 50 kilometrů západně od Ledovcové laguny při jihovýchodním pobřeží Islandu u silnice č. 1. a je tedy dostupný kterýmkoliv automobilem, na motorce či na kole.

Þingvellir

Þingvellir – v pravdě neobyčejné místo. Název můžeme přeložit jako „Sněmovní louka“ a to proto, že zde byl v roce 930 ustanoven Alþingi – parlament, toho času první v novodobé historii.

Místo je v geologicky aktivní oblasti a nachází se přesně na pomezí mezi Severoamerickou a Euroasijsokou litosférickou deskou.

Turistických lákadel je zde hned několik. Hezký kostelík Þingvallakirkja, vodopád Öxarárfoss, či zatopený litosférický rift Silfra, kde se můžete v průzračné vodě užít až 100 metrovou viditelnost či vysoké a skalnaté stěny mezi kterými se můžete procházet jsou jen některé z nich.

Þingvellir se nachází 40 kilometrů severovýchodně od Reykjavíku v jihozápadní části Islandu a spolu s vodopádem Gullfoss a Gejzírem je součástí tzv. Zlatého Okruhu.

Snæfellsjökull

Snæfellsjökull je ledovec a místo, kam Jules Verne umístil vchod do středu země. I z tohoto důvodu je jedním z nejznámějších a nejpopulárnějších míst na Islandu.

Je to také jediný ledovec na Islandu, kde k pohybu po něm nepotřebujete žádné extra vybavení. A kde je pravděpodobnost že se vrátíte zpět z výpravy na vlastní pěst vyšší než 5%, jak tomu je u ostatních islandských ledovců. To však neznamená, že byste neměli být obezřetní a že pohyb po Snæfellsjökull neskrývá riziko žádné.

Snæfellsjökull najdete v západní části poloostrova Snæfellsnes. Pro výlety na ledovec můžete auto nechat někde tady (GPS: 64.824359, -23.717012).

Snæfellsjökull je 1446 metrů vysoký a za jasných dnů je dobře viditelný z Reykjavíku a poloostrova Reykjanes.

Vzorové itineráře pro cesty na Island

V tomto článku pro vás mám několik tipů, jak si můžete váš výlet na Island dobře naplánovat. O místech, které vidět (či přeskočit) a reálně se podívat na možnosti, které máte. Lidé, kteří nejsou příliš zkušení (a i mnoho z těch co už nějaké zkušenosti mají) plánují svou cestu po Islandu příliš optimisticky. Míst, které chce každý navštívit je mnoho a přitom času je tak málo. Jenže Island se vůbec nepodobá tomu, na co jste zvyklí z ‚civilizace‘. Kolikrát se vám stalo, že jste uvízli na ostrově, protože trajekt zpět zrušili? Kolikrát se vám stalo, že povodeň strhla most a vy jste si kvůli tomu museli zajet 800 kilometrů? Kolikrát jste jeli 200 kilometrů po polní cestě? Na Islandu je to prostě jiné a to je dobré vzít do úvahy.

Nejednou jsem se setkal s takovouto a podobnou mapkou pro plánovaný desetidenní výlet.

Za tři týdny by to šlo horko těžko stihnout, pokud byste jen seděli (a jedli a spali) za volantem a k místům byste si doběhli jen udělat selfie a pak zase dál. A to jen za předpokladu, že by se nestala žádná nepředvídatelná událost, kterých se tady na Islandu může stát přemnoho. Zrušený trajekt kvůli silným mořským proudům, které dočasně znemožní bezpečné odplutí, uzavřené silnice, rozvodněné řeky a tím dočasně znemožněný průjezd vnitrozemím. V horším případě pak i stržené mosty . Také to, že maximální povolená rychlost po asfaltových cestách je 90 km/h a po štěrkových cestách 80 km/h neznamená, že bezpečná rychlost není např. jen 30 km/h. Takto např. vypadá průjezd oblíbenou zkratkou na východním pobřeží, tzv. Öxi pass. Zpočátku je vše OK, ale po přejezdu hřebene (někde kolem času 14:00 je zřejmé, že dál to tak snadno nepůjde (15:40)).

Mít takovýto plán je svým způsobem dost nebezpečné. Za normálních okolností totiž nemůžete stihnout navštívit ani půlku z těchto míst. Může se pak stát, že se dostanete do stresu, projeví se únava, což může vyústit v nebezpečnou situaci. Tím spíš, že lidem pro které třeba cestu po Islandu plánujete slíbíte, co všechno uvidí. A chcete tomu dostát stůj co stůj.

Pokud máte vlastní představu a myslíte že je realistická tím spíše, pokud už jste na Islandu byli a chcete projet místa, která vám jen proklouzla mezi prsty, pak vzhůru do toho! Sami si můžete udělat itinerář prostřednictvím této chytré mapy Islandu.

V případě, že se na Island chystáte poprvé, mohu vám tu nabídnout pár možností, které se dají za týden dobře stihnout. Při delším pobytu je pak můžete mezi sebou kombinovat. Pro kratší zastávky na Islandu bych doporučil dvě varianty. V první variantě (která je obzvláště vhodná pro zimní měsíce) zůstaňte v Reykjavíku auto ani nepůjčujte a podívejte se na nabídky denních výletů. V té druhé si půjčte auta a jako výchozí bod si hledejte ubytování v okolí městečka Selfoss. Odtamtud toho máte hodně po ruce a uvidíte co stihnete a co ne. Zpět na mezinárodní letiště v Keflavíku to není daleko a navíc ze Selfossu máte dvě možnosti jak se tam dostat. Možná vám to přijde zbytečné, ale vězte, že na Islandu se jakékoli zdvojení možností může být k nezaplacení.

A teď už k věci..

Realistické týdenní itineráře pro vaše cesty po Islandu

Zlatý okruh a okolí:

Vhodné pro ty, kteří se nikam nepotřebují hnát, chtějí vidět hlavní lákadla Islandu a smíří se s tím, že všude budou kvanta lidí a to i mimo hlavní sezónu. Výhoda této trasy je, že vše lze snadno obsáhnout z jedné základny a objet za pomoci jednodenních výletů, pokud mohu doporučit, poohlédněte po ubytování někde v okolí městečka Selfoss. Uvidíte:

Národní park Þingvellir

Gullfoss

Geysir

Háifos

(Gjáin 4×4)

Þjóðveldisbærinn Stöng

Landmannalaugar (po F208 ze severozápadu není třeba brodit řeku)

lávový vodopád Hraunfossar

cestou tam to můžete vzít k ledovci Langjökull

pro trekuchtivé tu jsou vodopády Brúarfoss a/či Glymur

a např. jednodenní výlet na ostrov Heimaey (s největší kolonií papuchalků na Islandu s počtem cca. 1 000 000 párů v oblasti Stórhöfði)

A určitě se zastavíte u vodopádu Seljalandsfoss

a pak už je to jen kousek k Skógafoss

Vykoupat se můžete např. v jezírku Hrunalaug (1500 ISK/osoba)

nebo v geotermální říčce v Reykjadalur (zdarma). Vaše cesta by mohla vypadat nějak takto:

Jižní pobřeží:

Zajímavosti podél jižního pobřeží od Reykjavíku po Ledovcovou Lagunu:

Vynechat gejzír Strokkur, když už tady budete by byl hřích

Potom tu máme termální řeku v Reykjadalur

skalní bránu Dyrhólaey (papuchalci)

černou pláž Reynisfjara

kaňon Fjaðrárgljúfur (obvykle nepřístupný do přelomu června/července)

vrak letounu Dakota DC-3 amerického námořnictva

open air termální bazén Seljavallalaug

a samozřejmě ikony islandu vodopády Seljalandsfoss (s nedalekým Gljúfrabúi)

a Skógafoss. Od toho se můžete vydat proti proudu řeky Skógá „vodopádovou cestou“, kdy během asi 4 kilometrů uvidíte desítky vodopádů, nebo navštívit muzeum kulturního dedictví Skógar.

Ujít by vám neměl ani nedaleký Kvernufoss

V oblasti Národního parku Skaftafell se můžete projít kolem vodopádu Svartifoss až na vyhlídku k nejvyššímu vodopádu Islandu – Morsárfoss.

Pak projedete kolem travou zarostlého kostelu Hófskirkja

a své putování zakončíte u Ledovcové Laguny

a procházkou po Diamantové Pláži.

Dovolí-li vám to čas, udělejte si výlet na ostrov Heimaey.

Pokud budete mít k dispozici auto 4×4, můžete např. jet k Ledovcové laguně po Ring Road a zpět k mezinárodnímu letišti v Keflavíku se vydat oklikou vnitrozemím přes Landmannalaugar.

Ring Road, silnice č. 1 – Þjóðvegur 1:

Ten definitivně největší cestovatelský mainstream na Islandu je okruh podél nejslavnější islandské cesty – Okružní silnice č. 1.

Začíná i končí v Reykjavíku a při délce 1335 kilometrů vás provede okolo Islandu jako tenká červená linie. Obvykle se jezdí proti směru hodinových ručiček, to proto, že ta největší lákadla jsou v první části cesty, kdy máte ještě dost energie vstřebávat všechno to nové a krásné. Zapomeňte na relax, tady je toho tolik, že i když půlku vynecháte, budete muset jet rychlostí, že budete mít vítr stále ve vlasech.

Tak popořadě:

Začneme mírným odbočením ke geyzíru Strokkur

a vodopádu Gullfoss

přes národní park Þingvellir, to je na Islandu prostě nutnost.

A pak už rychle na Ring road ať nám nic neuteče.

Máme tu Seljalandsfoss

Skógafoss,

Dyrhólaey, (ano, vrak letounu DC3 jsme minuli, na to prostě není čas)

a černou pláž Reynisfjara.

Potom lávové pole Eldhraun

a jen pár kilometrů od Ring Road vzdálený kaňon Fjaðrárgljúfur.

Pak přichází na řadu národní park Skaftafell, kde si můžete udělat nějakou hezkou pěší tůru např. k vodopádu Svartifoss či ledovci Skaftafellsjökull. Vy ale chcete určitě to nejlepší, tak spíše trochu popojedete a stavíte se u ledovcového splazu Svínafellsjökull.

Chvíle odpočinku u travnatého kostelíku Hofskirkja

a už tu máme Ledovcovou lagunu

a Diamantovou pláž.

Pokud by vám přírody už bylo moc, pak přišel čas na krásné přístavní městečko Höfn.

Doufám, že si držíte klobouky, nejsme ještě ani v polovině.

Vyrážíme dál a máme tu poloostrov Stokksnes se slavnými výhledy na Vestrahorn.

Nedaleko po směru pak skaliska Eystrahorn, které většina jen mine.

Následuje vykoupání v geotermální vaně Djúpavogskörin (nyní mimo provoz) a aby náš zážitek z Islandu byl kompletní, vezmeme to dále zkratkou přes průsmyk Öxi.

Moc hezký vodopád Folaldafoss je naštěstí dobře vidět už z nedalekého parkoviště, tak ani nemusíme vystupovat z auta a ztrácet čas.

Čeká nás totiž na islandské poměry a to co jsme zvyklí asi 200 kilometrů dlouhý ne příliš zajímavý přejezd, který si můžete zpestřit na farmě Fjalladyrd, kde mají krom kempu i kozy (je to jediné místo na Islandu, kde chovají kozy a jsou to tedy právě kozy z této farmy, které si ‚zahrály‘ v seriálu Hra o Trůny) a polární lišky.

Pokud nechcete minout nejmohutnější vodopád Evropy – Dettifoss, pak v rámci časové náročnosti určitě volte západní cestu k němu po silnici 862.

Pak tu máme možnou odbočku k oblasti Krafla, ale v rámci časových úspor si vystačíme s geotermální oblastí Hverir

a hned za kopcem jezero Mývatn a všechna lákadla v okolí

tedy především lávové pole Dimmuborgir,

jeskyni Grjótagjá a

pseudokrátery Skútustaðagígar.

Opouštíme oblast a máme tu vodopád bohů – Goðafoss,

a město Akureyri.

Pak trocha odpočinku od krás a třeba zastávka u jezírka Fosslaug

a blízkého vodopádu Reykjafoss

a dále po směru je tu zajímavý menší kaňon Kolugljúfur

krátery Grábrók a hezké okolí

vodopádu Glanni.

A jsme téměř na konci naší cesty, kde přímo podél Ring road nás nic nečeká. Ovšem pokun máte chuť a energii, cestu do Reykjavíku můžete vzít malou oklikou a namísto cesty podmořským tunelem jet po silnici č. 47 a tam si udělat výlet k bývalému nejvyššímu vodopádu Islandu Glymur.

Tak a máme to za sebou, jsme zpět na začatku v Reykjavíku. To byla jízda, co? A to jsme jeli jen digitálně.

Podél Ring Road a přesto mimo:

Pokud budete sledovat pouze Ring Road, minete několik přenádherných míst, které jsou nedaleko, ale pokud si užíváte krás podél Ring Road, nemůžete je zvládnout. Spokojíte-li se s tím, že kolem miliónkrát navštívených a vyfocených lákadel jen prosvištíte a uděláte momentku, pak je toto právě pro vás. Opěrným bodem bude stále Ring Road a mnoho hezkého také uvidíte (Seljalandsfoss, Skógafoss, Ledovcovou Lagunu). Tady jsou místa mimo Ring Road, které stojí za úvahu.

Můžeme začít hnet tím, že od mezinárodního letiště v Keflavíku se nevydáte po dálnici rovnou do Reykjavíku, ale užijete si trochu poloostrova Reykjanes, mohutnou fumarolu Gunnuhver, skály Valahnúkur, skalní jezírko Brimketill či geotermální oblast Seltún-Krýsuvík.

Pak se připojíme na Ring Road z jihu a možností je výšlap a koupání v geotermální říčce ‚hořícího údolí‘ Reykjadalur. Skvělá další možnost pro přírodní koupání je nejstarší bazén na Islandu – Seljavallalaug. Dále máme v cestě Seljalandsfoss a Skógafoss, tak na ně chvilku najdeme. Co ale většina mine je výšlap na horu Reynisfjall, která krom krásných výhledů nabídne pozorování papuchalků.

Pokud chcete přespat v oblasti kolem Víku, pak v rámci tohoto itineráře spíše volte vnitrozemský kemp Þakgil, tento zážitek je úplně jiný rozměr. Dále na východ pro ty trekuchtivé mám horký tip, kaňon Múlagljúfur. Že jste o něm nikdy neslyšeli? To věřím, ale proto čtete tyto články, abyste se něco nového dozvěděli, že.

Na dálném východě pak mám určitě tři tipy. Vodopád Hengifoss, přístavní městečko Seyðisfjörður a pak oblast Borgarfjörður Eystri a konkrétně skalisko Hafnarhólmi, jednoho z nejlepších míst pro pozorování papuchalků na Islandu.

Dále proti směru hodinových ručiček okružní cesty Ring Road vodopády Hafragilsfoss, Dettifoss a Selfoss, a dále po proudu řeky nádherný kaňon Ásbyrgi. Odtud to můžete vzít po břehu poloostrova Tjörnes k nádhernému městečku Húsavík. Tady se mnozí nechávají odvézt na lodích za velrybami. Odtud to můžete vzít rovnou dál k vodopádu Goðafoss, nebo se ještě lekce vrátit k místům v oblasti jezera Mývatn. Alternativou k tomu vám může být ryzí a ne příliš navštěvovaný vodopád Aldeyjarfoss.

Další z opomíjených míst je poloostrov Vatnsnes s hlavním lákadlem, skaliskem Hvítserkur a kde můžete na několika místech vidět odpočívající tuleně.

Dále tu máme lávové vodopády Hraunfossar, odkud to po silnici č. 550 můžeme vzít k národnímu parku Þingvellir a pak nakonec ke gejzíru a vodopádu Gullfoss.

Poloostrov Snæfellsnes & Západní Fjordy:

Místa mnohými přehlížená, kde ani v létě (zatím) turismus nedosáhl obludných rozměrů, a přitom tak krásná. Říká se, že poloostrov Snæfellsnes je ‚malý Island‘ a nabídne vám v menším měřítku všechna lákadla Islandu. Itinerář vás povede v podstatě celou podél kolem pobřeží chcete-li, můžete si jej ještě trochu ozvláštnit.

Od letiště jako v předchozím itineráři můžete sledovat jižní pobřeží poloostrova Reykjanes a přes městečko Selfoss se vydat ke Gejzíru a vodopádu Gullfoss. Odtamtud se budete vracet k národnímu parku Þingvellir a pak na sever po silnici č. 550 k lávovým vodopádům Hraunfossar. Pak projedete kolem geotermálního pole Deildartunguhver a dále na sever, prozatím k geotermálnímu jezírku Guðrúnarlaug, kde se můžete nejen vykoupat, ale i přenocovat buď v kempu, nebo v hotelu. Dále je na vás jen rozhodnutí, zda chcete objevovat i východní část Západních Fjordů, oblast Strandir. Tam na vás čekají např. geotermální vany v Drangsnes a např. možný výlet na ostrov Grímsey plný papuchalků.

Klasické pobřeží Západních Fjordů vás vezme téměř nekonečnými cestami přes vyhlídku Litlibaer, kde se často povalují tuleni a nenápadně krásnou rokli Valagil až k Ísafjörður. Pokud máte rádi nekonečné vyhlídky, zajeďte si na vrch Bolafjall, tam se jimi můžete kochat celý dlouhý den. Pak už na jih, kde bude jedním z hlavních hřebů výletu, vodopád Dynjandi. Další cestu si můžete zkrátit u geotermálů Reykjafjarðarlaug, kde najdete jak přírodní (dle mě dost horký) jezírko, tak naprosto úžasný bazén s perfektní vodou.

Kolem vraku lodi Garðar BA 64, který je tu už dlouhé desítky let dojedete k útesu Látrabjarg, jednoho z největších evropských útesů, kde najdete množství hnízdících ptáku a mezi nimi i pestrobarevné papuchalky. Tady v oblasti, pokud máte rádi prázdné písčité pláže se vám bude líbit pláž Rauðisandur.

Přejezd na poloostrov Snæfellsnes může vypadat nezajímavě a to určitě nechcete. Pak jeďte trajektem z přístaviště Brjánslækur přes ostrov Flatey do Stykkishólmur. Booknout trajekt můžete přímo u dopravce Seatorus. Pokud navíc pojedete trajektem ráno, můžete si nechat odvézt auto dál do přístavu a zůstat do dalšího trajektu právě na ostrově Flatey a trochu si ho užít a projít.

Pak už vás čeká ‚jen‘ poloostrov Snæfellsnes a vše, co nabízí. Nejfotografovanější islandskou horu Kirkjufell, místo kudy podle Julese Verna vede Cesta do středu Země – ledovec Snæfellsjökull, menší pláž žlutého písku Skarðsvík a velkou černou pláž Djúpalónssandur. Útesy Lóndrangar, trhlinu Rauðfeldsgjá, populární černý kostelík Búðakirkja a tuleni oblíbenou pláž Ytri-Tunga.

Pak už např. jen koupání v Landbrotalaug či více skryté Sturlungalaug a pokud nemáte dost vulkánů, pak výšlap na kráter Eldborg.

Pokud spěcháte, pak rychle podmořským tunelem a přes Reykjavík na letiště v Keflavíku a pokud ne, pak mám pro vás ještě jedno místo, vodopád Glymur.

Východní Fjordy:

především pro milovníky treků a těch co na Islandu hledají Norsko. Rozlehlé plošiny, divoká příroda, na mnoha místech minimum lidí. Východ Islandu je ve všeobecnosti jeho nejlevnější částí a víc než auto tu můžete k pohybu využít vlastní nohy. Pěkným bonusem této oblasti vám může být setkání se stádem sobů.

Oblast jezera Mývatn (3 dny):

Akureyri a Severní Island:

Pokud přiletíte na letiště na severu v Akureyri, pak tady jsou tipy na týden pro severní oblast.

papuchalci při Tjornesviti

vyhlídka s ptactvem při 85

Vnitrozemí:

V úplnosti přístupné obvykle až od (půle) července a dostupné a sjízdné pouze s větším 4×4 (ideální stroje jsou Toyota Land Cruiser, Land Rover Defender a podobné, nicméně jen v lehce omezené míře vám mnoho zábavy poskytne i v současnosti na Islandu velmi populární Dacia Duster, Suzuki Jimny, Subaru Forester a podobné). Itinerář nechám na vás v závislosti na stavu silnic, průjezdnosti řek, autu které budete mít, vašich řidičských schopnostech a odvaze. Jen mějte na paměti, že žádné pojištění neplatí pro průjezd řekou.

vodopád Gullfoss ‚z druhé strany‘ a přejezd vnitrozemím k

vodopádu Bláfjallafoss

Strútslaug

pohoří Kerlingarfjöll

Laki a krátery Lakagígar

termální vodopád Laugarvellalaug

jezero Víti

hora všech islandských hor – Herðubreið

Þórsmörk

Dynkur.

Laugavegur + Fimmvörðuháls:

Dva pěší treky, které na sebe navazují a zavedou vás z vnitrozemského Landmannalaugar až k vodopádu Skógafoss na jižním pobřeží. Pro tuto zábavu nebudete potřebovat auto, to by vám spíše překáželo, ke startu i od cíle se snadno dopravíte autobusem, případně stopem. Ovšem pokud cestou nebudete chtít nocovat ve stanech, ale v horských chatách (přehled a rezervace zde) podél cesty, pak si své místa zarezervujte ideálně půl roku dopředu! Jako FAKT!!! Míst je velmi omezené množství a turistů přemnoho. Uvidíte a zažijete: Duhové hory a dmýcí zemi od Landmannalaugar po Þórsmörk a poté proklouznete mezi ledovci Eyjafjallajökull a Mýrdaljökull až k vodopádu Skógafoss. Většina turistů volí cestu od severu k jihu, ale nic vám nebrání jít opačným směrem.

Po stopách filmových míst:

Na Islandu se natáčely a natáčejí mnohé filmové a seriálové hity. Patříte-li mezi fanoušky filmových blockbuseterů jako Hvězdné Války, James Bond, Tomb Rider, Cesta do středu země či TV sérií jako Hra o Trůny (zde na webu najdete článek o natáčení seriálu Hra o Trůny na Islandu), Černé zrcadlo, V pasti, případně zvrhlé horrorové komedie Hostel II (a to jsem jmenoval jen ty nejznámější), pak vám právě tato filmová místa mohou být dobrým průvodcem. Zapomeňte na Ring Road a vydejte se po stopách slavných filmových míst. A když budete mít štěstí, možná potkáte i štáb, jako se to jednou poštěstilo mě. Uvidíte a zažíjete: þórufoss, Þingvellir, Kirkjufell, lávovou jeskyni Grjótagjá, Ledovcovou lagunu – Jökulsárlón, městečka Siglufjörður, Seydisfjördur, vodopád Goðafoss a Dettifoss, ledovcový splaz Svínafellsjökull, plážový poloostrov Stokksnes a zakončit můžete relaxem v Modré Laguně. A stále můžete říkat, že se neflákáte, ale poznáváte.

Pryč od všech!

Pokud si chcete odpočinout od všeho a všech, vypnout, být z dosahu signálu, pak máte na Islandu v jakoukoli dobu a to i v době největších turistických návalů jednu možnost a tou je přírodní rezervace Hornstrandir. Místo obývané pouze polárníma liškama a prakticky dostupné pouze lodí z městečka Ísafjörður. Z mezinárodního letiště v Keflavíku můžete svižnou jízdou dojet do Ísafjörðuru asi za 6 hodin. Možností též je vnitrostátní let z Reykjavíku do Ísafjörður.

Druhou možností jak se dostat na Hornstrandir je z východní části Západních fjordů.

Strmé útesy, divoké řeky a jejich brody, polární lišky , to je to, co vás zde čeká.

Reykjavík a jednodenní výlety:

Asi málokdo si pojede užít výlet na Island a skončí v Reykjavíku. Ovšem i ten má co nabídnout můžete tu strávit příjemný týden v kombinaci s jednodenními výlety. Tato volba je pro vás, pokud nechcete či nemůžete řídit jako stvořená. A např. v zimě byste právě o této možnosti měli uvažovat více, než myslíte.

Z možností se nabízí ‚Zlatý okruh‘, tedy národní park Þingvellir, vodopád Gullfoss a geotermální oblast Haukadalur s Gejzírem, kdy cestou máte ještě kráter Kerið.

Poloostrov Snæfellsnes s hlavními taháky horou Kirkjufell, útesy Lóndrangar, pláží Ytri-Tunga a geotermálním jezírku Landbrotalaug.

Jižní pobřeží – zde můžete brzy ráno vyrazit směrem na východ a pak se pomalu vracet. Uvidíte, zda stihnete až k Ledovcové Laguně a Diamantové pláži, či se zastavíte už u útesy Dyrhólaey a pojedete zpět přes černou pláž Reynisfjara, a vodopády Skógafoss a Seljalandsfoss.

V mapě zaneseno vás čeká toto:

Svůj itinerář, ať už je jakkoli dobře naplánovaný, vždy přizpůsobujte aktuální situaci jak počasí, tak vaší momentální kondici. Bohužel nejednou byly stresy faktorem tragických událostí.

Štastnou cestu vám přeje,

Ruben

ONLINE PRŮVODCE: Zvířena Islandu a nejlepší místa pro její pozorování

Na Islandu žije nespočet druhů zvířat, ovšem jen málo těch, kvůli kterým na Island míří turisté, cestovatelé a fotografové ze všech koutů světa. Jsou to především papuchalci, velryby, tuleni, polární lišky a nevyzpytatelní sobi.

Papuchalci (řazeno po pobřeží proti směru hodinových ručiček) – při Reykjavíku ostrovy Lundey a Akurey, Stórhöfði na ostrově Heimaey (s největší světovou populací hnízdících papuchalků), útesy při Dyrhólaey, kopec Reynisfjall, rezervace Ingólfshöfði dostupná jízdou na traktoru, ostrovy Papey a Skrúður, skalisko Hafnarhólmi (Borgarfjörður Eystri), východní pobřeží poloostrova Tjörnes, ostrovy Flatey, ostrov Grímsey (Dalvík) + ostrov Grímsey (Drangsnes), ostrov Vigur, poloostrov Hornstrandir, útes Látrabjarg a ostovy v Breiðafjörður.
Různé druhy velryb – stačí se nalodit a vyrazit pozoravat velryby z lodí v Reykjavíku, Grundarfjörður v zimě (Orcy), Ólafsvíku v létě, Hólmavíku, Dalvíku, Akureyri a v Húsavíku, které je přezdívané hlavní město výletů za verybama (dobrej marketing:).
Tuleni– pláž Ytri-tunga na poloostrově Snæfellsnes a Vatnsnes (Hvammstangi, Hvítserkur, Illugastaðir a Svalbarð), Litlibær (Západní fjordy), Ledovcová laguna a Diamantová pláž.
Polární lišky– můžete je s velkým štěstím vidět téměř po celém Islandu, na jistotu pak na poloostrově Hornstrandir či v Centru polárních lišek v Súðavíku.
Sobi – jejich pomyslným centrem je hora Snaefell, čím dále od ní, tím menší je pravděpodobnost, že je uvidíte.
Kríje – si najdou víc vás, než vy je.

ONLINE PRŮVODCE ISLANDEM: vše, co chcete vědět před cestou, abyste si Island opravdu užili

Tento článek shrnuje vše podstatné, co byste jako turisté měli o Islandu vědět. Pokud cestu na Island už plánujete, přečtěte jej proto, abyste věděli na co se těšit, na co se připravit a co nezapomenout. Nebo možná jestě o Islandu tolik nevíte a hledáte inspiraci pro vaší další cestu, pak vám tento článek Island v rychlosti Island představí a možná přesvědčí, že je to ta pravá destinace právě pro vás. Pokud jen zabíjíte čas, pak přeji příjemnou prokrastinaci.

Island – základní informace

Island je vulkanický ostrov v severním Atlantiku právě na půl cesty mezi Evropou a Severní Amerikou. Oficiálním jazykem je Islandština, angličtinou se domluvíte bez problémů všude. Hlavní město Islandu – Reykjavík – je nejseverněji položené hlavní město světa. Charakteristické jsou letní ‚bílé‘ noci a naopak velmi krátké zimní dny, proměnlivé a větrné podnebí a neuvěřitelně krásná a rozmanitá příroda. Oficiální měnou je islandská koruna, nicméně platit kartou můžete úplně všude (včetně pouličního prodavače prodávajícího duhové vlaječky na Reykjavík pride), takže s tamní měnou ani při delším pobytu nemusíte přijít vůbec do styku.

Proč na Island

Zrádná to otázka. Největším lákadlem Islandu jsou zcela jistě dechberoucí přírodní krásy. Polární záře, papuchalci, ledovce, gejzíry, termální prameny a fumaroly, sopky, duhové hory, malebná městečka či ve vodách Atlantiku žijící a na lidi se těšící velryby. To vše a mnoho dalšího jsou atrakce, které na Island lákají miliony turistů ročně. I přesto že mnoho míst převážně na jihozápadě je turisticky velmi exponovaných, jsou na Islandu i taková místa, kde nepotkáte živáčka. Tu nejlepší inspiraci v otázce proč na Island najdete v příspěvcích Nejkrásnější místa Islandu na fotografiích, 10 Islandských nej, případně si sami nejlépe najděte co vás zajímá v chytré mapě Islandu.

Pokud se s plánováním vašeho výletu snů na Island nechcete nijak trápit, vyberte si z nabídky nezapomenutelných zájezdů na Island.

Fauna a flora Islandu

Islandská flora vás pravděpodobně moc nenadchne. Stromy nejsou na Islandu téměř vůbec a rostliny jen ve velmi omezeném množství. Co však Island nenabídne v rostlinstvu, vynahradí říší zvířat. Ve východní části Islandu můžete potkat soby, na západě polární lišky, při pobřeží tuleně. V letních měsících na skaliskách a útesech podél takřka celého pobřeží krásně zbarvené papuchalky a pak výlety za pozorováním velryb.

Papuchalci (řazeno po pobřeží proti směru hodinových ručiček)

při Reykjavíku ostrovy Lundey a Akurey,
Stórhöfði na ostrově Heimaey (s největší světovou populací hnízdících papuchalků),
útesy při Dyrhólaey,
kopec Reynisfjall,
rezervace Ingólfshöfði dostupná jízdou na traktoru
ostrovy Papey a Skrúður
skalisko Hafnarhólmi (Borgarfjörður Eystri)
východní pobřeží poloostrova Tjörnes
ostrovy Flatey
ostrov Grímsey (Dalvík)
ostrov Grímsey (Drangsnes)
ostrov Vigur
poloostrov Hornstrandir
útes Látrabjarg
a ostovy v Breiðafjörður.

Různé druhy velryb – stačí se nalodit a vyrazit pozoravat velryby z lodí v Reykjavíku, Grundarfjörður v zimě (Orcy), Ólafsvíku v létě, Hólmavíku, Dalvíku, Akureyri a v Húsavíku, které je přezdívané hlavní město výletů za verybama (dobrý marketing:). Také pokud pojedete z Dalvíku na ostrov Grímsey, tak máte dobrou šanci velryby či delfíny zahlédnout již v rámci ceny za trajekt na ostrov.

Tuleni:

pláž Ytri-tunga na poloostrově Snæfellsnes
poloostrov Vatnsnes (Hvammstangi, Hvítserkur, Illugastaðir a Svalbarð)
Litlibær (Západní fjordy)
Ledovcová laguna
Diamantová pláž.

Polární lišky– můžete je s velkým štěstím vidět téměř po celém Islandu, ve větší míře na severozápadě, na jistotu na poloostrově Hornstrandir či v Centru polárních lišek v Súðavíku.

Sobi – jejich pomyslným centrem je hora Snaefell, čím dále od ní, tím menší je pravděpodobnost, že je uvidíte. Pokud je uvidíte, máte svůj štastný den.

Kríje – si najdou víc vás, než vy je.

Náklady na cestu

Island je velmi drahá země, nicméně jen s trochou znalostí (které jsou vám na tomto webu k dispozici) vás cesta na Island vůbec nemusí zruinovat. Dvoutýdenní zimní výlet můžete pořídit včetně letenky už za cca. 15 000 Kč, letní dvoutýdenní cesta na nějakých 25 000 Kč a pokud k tomu budete chtít přidat vnitrozemí tak stačí přihodit 5 000 Kč, vše včetně klasického ubytování se zázemím. Náklady na cestu na Island podrobně a také soubor tipů Jak na Islandu ušetřit a o nic se neochudit. Pro nízkonákladové šílence tu (bude) článek Island lowcostově.

Jak na Island

Jak už určitě víte (nebo jste si to přečetli výše) Island je ostrov a tak máte dvě možnosti jak se sem dopravit.

První možností jak se dostat na Island (a možností, kterou využije téměř 96% turistů) je letecká doprava. Je rychlá a relativně levná.

Druhou možností je trajekt MS Norröna faerské společnosti Smyril line, který spojuje Dánsko, Island a Faerské Ostrovy. Tuto možnost využijete především v případě, že se na Island chcete dopravit vlastním autem, karavanem či motorkou, nebo jste dobrodruzi, kteří nemohou jinak.

Zatoužíte-li se podívat na Island, máte hned dvě zajímavé možnosti, jak se tam dostat. Tou první je přiletět na Island dopravním letadlem, druhou možností je pak trajekt z Dánska na trase Hirtshals – Seyðisfjörður.

Na Island letecky

95% návštěvníků přilétá na Island letadlem a proto je velká pravděpodobnost, že i vy budete mezi nimi. V takovém případě dosednete na mezinárodní letiště v Keflavíku.
V letním letovém řádu najdete přímý spoj z Prahy v zimním pak pouze s přestupem, případně z jiného odletového letiště (např. Berlín či Vídeň). S jedním přestupem se z Prahy do Keflavíku dostanete např. se společnostmi Lufthansa, British Airways či Finnair. Alternativně pak kombinací nízkonákladových společností.
Z příhraničních možností tu je několik zajímavých možností přímých letů. WizzAir z Vídně (pro Brňáky a Blavany jasná volba) a z Budapešti (vlak do Budapešti za 500Kč z Prahy není zas tak drahý a cestou si můžete dát svíčkovou s Plzní, osobně ověřeno a bylo to fajn!). Z Polska Wizzair bude stále operovat své lety z několika letišť, neboť Polsko zásobuje Island pracovní silou a tak lety slouží jako prosté pracovní přibližovadlo. Za úvahu tu stojí především Katowice, Wroclaw a Varšava. Gdaňsk je už přece jen trochu z ruky.
Potřebujete pomoct s nákupem letenky? Napište nám.

Na Island vlastním (či zapůjčeným) autem nebo karavanem

Trajektem z Dánska. Z dánského přístavního města Hirtshals se můžete na Island vydat trajektem faerské společnosti Smyril line. Tuto variantu asi upřednostníte, pokud si na Island chcete dovézt i své auto, příp. moto a to zde používat. Samozřejmě se však trajektem můžete vydat i jen pěšmo či s např. s bicyklem. V sezóně (tedy od půli června do konce září) vyplouvá trajekt z Dánského přístavu v Hirtshals 2x týdně, mimo sezónu pak jen jednou týdně (odjezd v sobotu ve 3 odpoledne). Tarify jsou v závislosti na období hned čtyři a přeprava pro jednu osobu v jednom směru s autem do 1,9 metrů vyjde v nejnižší sazbě na 260 Eur až po 660 Eur v tarifu nejvyšším. Tady bych jen upozornil, že vždy poslední (resp. po sezóně první) termíny v nižším termínu bývají vyprodané dopředu. Také kabiny bývají často vyprodané dlouho dopředu, pak se musíte smířit s cestováním v podpalubí (dá se to tam přežít, ale žádné terno to není – zkusil jsem obojí a nedá se to srovnat).

Cestovat na Island vlastním autem se vyplatí zejména v případě, že na Islandu chcete zůstat delší dobu, alespoň jeden měsíc. Jen bych zde ještě poznamenal, že na Island si můžete dovézt auto na dobu jednoho roku. Pokud byste s ním chctěli zůstat déle, musíte ho proclít. Setkal jsem se zde s lidma, kteří sem přijeli karavanem na začátku sezóny, pak přijeli jejich děti, pak děti jejich dětí a další známí či příbuzní vždy po cca 10 dnech no a nakonec ti samí lidé měli koncem září naplánováno, že karavan zas odvezou zpět, v jejich případě do Francie.

Alternativně je ještě možno auto na Island zaslat v kontejneru opět díky Smyril line a jejich trajektu Mykines z holandského přístavu v Rotterdamu.

Pokud pojedete na Island trajektem, za úvahu pro vás pak stojí strávit alespoň pár dnů na Faerských Ostrovech.

Kdy na Island

Na Islandu se rok dělí v zásadě na dvě sezóny. Ta hlavní – letní sezóna (červen – srpen) vám nabídne bílé noci, kdy slunce téměř nezapadá. Můžete se vydat do islandského vnitrozemí, které je v zimě de facto nedostupné, obdivovat krásně vybarvené papuchalky a to vše si užívat v relativně stabilním podnebí s teplotami okolo 10°C. Vedlejší (zimní) sezóna začíná v září a končí květnem je charakteristická krátkými dny, dlohými nocemi, které nezřídka prozáří polární záře a černá lávová pole poseté sněhem vypadejí jako pocukrované. Teploty se nejčastěji pohybují okolo 0°C s občasnými sněhovými přeháňkami a koupání v termálních jezírcích má své neopakovatelné kouzlo. Z pohledu vaší kapsy a nákladů na výlet je dobré vědět že cena vašeho výletu může být mimo hlavní sezónu poloviční, avšak zážitek můžete mít podobně hezký.

Dobrou zprávou je, že ať na Island vyrazíte kdykoli, je tu vždy krásně a Island vám bude mít co nabídnout.

Ve všeobecnosti se dá říci, že období se na Islandu dělí na sezónu hlavní (červen – srpen) a mimosezónní období (září – květen). K obojímu si povíme pár slov.

Island v Hlavní sezóně – červen-srpen:

jen v těchto měsících přijede na Island asi 3x více turistů, než ve všech zbylých měsících dohromady. I přesto, že slunce vždy alespoň trochu zapadne, až do půli srpna je však dobře vidět i přes noc . V této době také můžete pozorovat hnízdící ptáky (sezóna papuchalků je od druhé půle dubna do konce srpna) a teploty se budou pravděpodobně pohybovat kolem 10°C.

Hlavní výhody Islandu v letní sezóně:

slunce sice na chvíli zapadá, ale vidět je dobře 24 hodin denně, lze tedy cestovat neomezeně na denní dobu. To vám může i přidat na bezpečnosti pohybu, nedostanete se do situace, kdy jste neodhadli časovou náročnost túry a jste najednou uprostřed ničeho ve tmě.
Teploty jsou vyšší a silný vítr všeobecně snesitelnější
Především milovníci ptactva a papuchalků si přijdou na své. Na Islandu hnízdí desítky milionů párů všeh možných opeřených stvoření.
Mnoho zajímavých míst je dostupných jen v tuto dobu.
Lepší sjízdnost silnic a cesty jsou všeobecně bezpečnější
Při trecích se nebudete brodit po kolena ve sněhu

Nevýhody Islandu v hlavní sezóně:

Vysoké (v českém měřítku astronomické) ceny ubytování
Podél všech atrakcí dostupných autobusy jsou ohromné davy lidí, u ostaních atrakcí jen prosté davy lidí.
I přes astronomické ceny ubytování jsou místa, kde na poslední chvíli místo k přespání neseženete. Bookujte si proto na Islandu ubytování v hlavní sezóně s co největším předstihem.
Navštívit můžete jen dvě uměle vytvořené ledovcové jeskyně.

Island Mimo hlavní sezónu – září-květen:

Největším lákadlem mimosezóního období je nepochybně polární záře, která dokáže oblohu nádherně probarvit. A samozřejmě také cena ubytování, která je mimo sezónu poloviční až třetinová (např. týdenní pobyt pro dva v soukromém pokoji při zimní cestě na Island můžete mít za 350 euro). V létě za to máte dvě noci. Výhodou pro last minute cestovatele je také to, že nabídka ubytování není na rozdíl od letních měsíců vyprodaná dlouho dopředu. Napadaný sníh také dá lávovým polím další rozměr a kontrastní barvu. A zjistíte, že fialová oblaka skutečně existují.

Hlavní výhody cestování po Islandu mimo hlavní sezónu:

Můžete vidět polární záři!
Až třetinové ceny ubytování
Můžete se vydat prozkomávat ledovcové jeskyně (s průvodcem proboha!!)
Lávová pole získají díky sněhu nový rozměr
Všeobecně méně turistů, na méně exponovaných místech budete často sami
Pro milovníky lyžování má Island mnoho co nabídnout, od klasických sjezdovek po heliski v Severních fjordech

Hlavní nevýhody Islandu mimo sezónu:

Dny jsou opravdu krátké (v lednu cca 5 hodin).
Silný vítr je opravdu mrazivý.
Počasí může kompletně rozbořit vaše cestovní plány a několikaset kilometrové zavřené úseky silnic po sněhové bouři nejsou úplnou výjimkou. Několik dnů před odletem opravdu bedlivě sledujte předpověď, nemuseli byste se na letiště vůbec dostat.
Celé islandské vnitrozemí je zasněžené a v zásadě nepřístupné.
Papuchalky uvidíte pouze a jen v květnu (přilétají v druhé půli dubna).

Pokud bych vám měl upřímně odpovědět na otázku, který měsíc je na Islandu nejlepší, tak podle mě srpen. V jeho první půli si užijete léto, v půlce měsíce přijde rychlý nástup podzimu, kdy se noci ztemní a s trochou štěstí uvidíte polární záři a ještě odlétající papuchalky.

závěrečné shrnutí – Island je vždy krásný, většina z důvodů proč na island funguje i v létě i v zimě.

Počasí na Islandu

O počasí na Islandu koluje jeden velmi výstižný vtip ve kterém se říká: ‚Letní Island v létě je jako otevřená lednička, 8° a pořád světlo. A ten zimní jako ta zavřená, kolem nuly a pořád tma.‘ Jen bych k tomu rád dodal, že pěkně větrná lednička, kdy rychlost větru kolem 15 m/s (50 Km/h) není žádnou výjimkou. Islandské podnebí je silně ovlivněné golfským proudem a překvapivě velmi stabilní, v létě jen málokdy teploty překročí 10°C a v zimě opravdu zřídka klesnou pod -5°C. Islandské počasí je však velmi proměnlivé a je třeba počítat pořád se vším. Nejvyšší lednovou teplotu pamatuji +8°C (to v době, kdy v Praze bylo -17°C) a naopak nejnižší letní červnovou teplotu pamatuju -2°C doprovázené sněhovou vánicí. Ale jak se na Islandu říká, pokud se vám počasí nelíbí, počkejte 5 minut! Poznamenejte si webovou adresu www.vedur.is.

Počasí na islandu je velmi proměnlivé, obvykle větrné a někdy kruté. Charakterické jsou mírná léta a pro většinu překvapivě teplé zimy. Ať už na Island jedete kdykoli, buďte připraveni na cokoli. Od sněhových bouří po azurové nebe.

Aktuální informace o počasí a různá varování, o kterých byste opravdu měli vědět najdete na webu vedur.is.

Na Islandu mají rčení: „Pokud se ti počasí nelíbí, počkej 5 minut.“ to docela dobře místo charakterizuje. I to má ovšem své výjimky a může se stát, že když přijedete na Island na týden, 5 dní vám bude pršet. A nebo, jako teď v květnu 2025, kdy bylo asi 20 dní po sobě stále slunečno a teploty se dlouhodobě pohybovaly nad 20°C.

Ale ve všeobecnosti:

Panuje tu oceánské klima výrazně ovlivňené Golfským proudem. Je tedy velmi stabilní a díky němu se teploty na Islandu celoročně pohybují cca. mezi -5°C a +15°C. Ano, můžete se podívat na tabulku průměrných teplot, ale to vůbec neznamená, že v červnu nemůže být na Islandu -2°C a sněhová vánice či naopak v lednu příjemných +9°C a krásná jasná azurová obloha. Obojí jsem zažil.

Buďte připraveni na opravdu silný vítr. Na Islandu fouká pořád a všemi směry. Na rychlost větru do 20 metrů za vteřinu se ani neupozorňuje. Ovšem vězte, že např. dnes, 10.1.2019 byl na severu Islandu hlášen vítr o rychlost 50 metrů za vteřinu (180 km/h). A to už jednoho může odfouknout (i s autem!).

Tomu všemu je nutno přizpůsobit výstroj. Jako jsem začal islandským čtením, skončím jedním z Norska, které však i tu na Islandu perfektně platí: „Není špatného počasí, jen špatného oblečení.“ A proto o oblečení na Island podrobně v samostatném článku, který najdete v průvodci.

Co na sebe?!

Jak už jse si jistě vydedukovali z předchozího odstavce, počasí na Islandu je velmi proměnlivé a je v zásadě potřeba být připraven pořád na vše. A jak na to? Odpověď je velmi snadná – vrstvy! Lehkou prodyšnou vrstvu nejdříve, pak tu teplou a nakonec nepromokavou. A základem jsou samozřejmě dobré boty.

Počasí na Islandu je opravdu nepředvídatelné a je dobré být vždy připraven na cokoli. Zde najdete tipy, co si s sebou na Island vzít a na co určitě nezapomenout.

Začněme s letní – tedy tou hlavní sezónou (o sezónách podrobně v příspěvku Kdy na Island jet):

Pro valnou většinu turistů je Islandské léto dost chladné. Teploty se pohybují okolo 10°C a k 15°C se dostanou opravdu výjimečně jen pár dní v roce. K tomu si připočtěte časté přeháňky a silný vítr. A teď víte, na co se připravit.

Důležité jsou vrstvy, ideálně tři. Po té nejspodnější vrstvě následuje vrstva teplá, fleece či vlna (populární je pro tento účel islandský svetr Lopapeysa) a na ní přidat nepromokavo/neprofoukavou bundu. Dobré boty, v závislosti na plánu a délce pobytu např. dvoje, pro pohyb v přírodě jsou nezbytností. Možná si budete chtít užít koupání v přírodních termálních jezírcích a řekách, pak nezapomeňte plavky. A nezapomeňte přibalit krém na opalování. To opravdu není vtip, slunce je na Islandu silné a v létě svítí až 20 hodin denně. Kroksy se vám budou hodit pro brodění řek. Někteří z vás, ti světlocitliví, mohou ocenit masku na obličej pro lepší noční spánek.

A nezapomeňte na čepici a rukavice!

Co nezapomenout na zimní výpravu na Island:

Představte si, že jedete na zimní lyžovačku. Tak právě pro to se připravujete.

Ke všemu z léta (snad kromě kroksů) přidejte šálu, opravdu dobrou čepici a hřejivé ponožky. Další z věcí co oceníte jsou nesmeky.

Vybavení, které se vám může hodit.

Čelovka – v létě je sice vidět dost, ale možná vás zláká jedna z mnoha islandských jeskyní.

power banka – se vám bude hodit pro větší nezávislost ať už při trecích, tak např. při pobytu v kempech.

Další podstatné věci jsou pak např. krém na opalování, sluneční brýle a repelent, neboť na severu a západě islandu je otravných mušek opravdu hodně.

Kde se na Islandu ubytovat

Možnosti ubytování na Islandu jsou opravdu rozmanité a to, jaké ubytování pro sebe při cestě na Island vyberete nejvíce ovlivní váš zážitek z cesty a také konečný účet. V nabídce je vše od spaní pod širákem přes kempy, na Islandu populární campervany, penziony až po luxusní hotely. Dobrý zpráva však je, že když víte jak nato, sehnat příjemné a dostupné ubytování nemusí být problém ani v hlavní sezóně.

Na Islandu najdete opravdu pestrou nabídku možností ubytování, od spaní ‚pod půlnočním sluncem‘ po luxusní hotely s astronomickými cenovkami. Především v letních měsících platí nejdůležitější zásada a to:

!!!zajistěte si ubytování na Islandu s co největším časovým předstihem!!!

Kempy – jsou často první volbou mnoha cestovatelů. Ceny kempů na islandu se celkem dost liší a pohybují se od 700-3300 ISK/osoba/noc. V některých z nich mají různé ceny podle toho, či jste ve stanu nebo v obytném autu, jiné to nerozlišují, některé dávají slevu na více nocí po sobě, jiné ne. Jsou i kempy, kde platíte za auto či za stan a je jedno, či v něm jste sami, nebo jste tam čtyři lidé. Na Islandu najdete zdarma jeden kemp (Gata-Campsite). Pokud plánujete ubytování v kempech, zvažte pořízení islandské kemp-karty. V mnohých kempech též najdete možnost ubytování v chatkách či v hostelovém dormitory stylu. Ve velké většině z nich platí různé slevy pro rodiny, resp. děti. Opravdu často mají děti do 12, resp. 16 let pobyt zdarma.

Zde najdete přehlednou mapu kempů na Islandu.

Hostely – možnost přespání v tomoto typu ubytování najdete krom měst i v mnoha kempech. Ceny se pohybují od 5000 ISK/noc.

Penziony a Airbnb – Airbnb je v současné době na Islandu nadmíru populární a asi 75% veškerých pronájmů je realizováno právě přes Airbnb (k velké nespokojenosti Islanďanů). Při včasné rezervaci se můžete dostat na ceny hostelů.

Hotely – i na Islandu najdete velké množství hotelů všech cenových kategorií. Cenově počítejte s cenou od 14 000 ISK/noc/pokoj pro dva.

(Horské) chaty – ve vnitrozemí najdete ubytování v horských chatách (kombinovaných s kempy), kde se můžete ubytovat během letních měsíců. Pokud máte v plánu využít chaty, které jsou podél populárních turistických cest (např. Laugarvegur), pak si je rezervujte MINIMÁLNĚ 6 měsíců dopředu.

Campervany – kombinují kola s kuchyní a ložnicí a na Islandu jsou populárnívolbou.

Kam vyrazit

Island je velmi rozmanitý a vlastně každá jeho část je něčím charakteristická. Nejpopulárnější turistickou cestou je podél okružní silnice č. 1 tzv. Ring Road, která vám nabídne průřez všeho, co vám Island může nabídnout. Oblast Reykjavíku a poloostrova Reykjanes své lávové pole, Jižní pobřeží jako místo kde je vše podstatné, ‚Island v malém‘ je přezdíván poloostrov Snæfellsnes, majestátní a řídce obydlené Západní fjordy, kde dávají polární lišky dobrou noc, Východní fjordy přírodou tak podobnou té norské, severní část, kde se zdánlivě nic neděje a nakonec vnitrozemí, v zimě pokryté sněhem a v létě hrající všemi barvami.

Island je země velmi rozmanitá. Díky svému vulkanickému původu najdete všude mnoho podobného, přesto každá je něčím specifická. Ve stručnosti byste o Islandu měli věd

Oblast Reykjavíku a Reykjanes – lávové pole

Jižní Island – Populární lákadla a slavné ledovce aneb kdo neslyšel o Eyjafjallajökull?

Západní Island a Snæfellsnes – aneb Island v malém. Malý ledovec Snæfellsjökull, malé krátery, malé vodopády, vše akorát do ruky.

Západní Fjordy – správně (od slova správa) možná součást Západního islandu, zaslouží si však. Jedná se fakticky o nejstarší část Islandu vzniklou před 14 miliony let. Jedním ze zajímavých pozůstatků dávných dob jsou zkameněliny redwoodů, které se např. v době války používaly k topení. Oblast krásná, monumentální a relativně opuštěná. V oblasti Strandiru, lehce dostupného se snadno ztratíte sami v přírodě. Jen kousek před Ísafjörður je nejstarší islandský tunel. Při jeho ražbe se brzy zjistilo, že diamant není to nejtvrdší, co má příroda v arzenálu.

Východní Island – vysoké skály a příkré stěny užehličkované od ledovců. dlouhé fjordy a silničky vedoucí zdánlivě nikam.

Severní Island – několik monumentálních poloostrovů nabízí nejkrásnější výhledy na Severní Atlantik a místa pro pozorování velryb a tuleňů.

Islandské vnitrozemí – duhové hory, fumaroly, lávolá pole, krátery, brody, měsíční krajina, peklo, kde se můžete koupat.

Podrobně plánovat můžete v části zajímavé itineráře.

Bezpečně po Islandu

Island je opravdová a na mnoha místech divoká příroda a jak jistě víte, tak ta může být nelítostná. Ročně na Islandu zemře v průměru 25 turistů. Mezi nejčastjší příčiny smrti patří utopení, pád z výšky, umrznutí či z vyčerpání. Určitě si poznamenejte web safetravel.is , v případě ohrožení volejte 112.

Bez této části by nebyly informace o cestování Islandem kompletní, před cestou si jej pro vslatní dobro pozorně přečtěte.

Island je krásný pro opravdovou surovost přírody, na což mnoho civilizací zhýčkaných lidí není zvyklých. V průměru na Islandu každý rok zemře 25 turistů, a velká část z nich právě pro podcenění přírody a přecenění svých sil – je to tady trochu ‚syndrom Čechů v Tatrách‘. Většina z lidí mířících na Island prostě není na nelítostnou přírodu zvyklá. Většina ohrazení je v současnosti na Islandu proto, aby se chránila příroda v těch nejexponovanějších místech před desetitisíci návštěvníky denně. Mnohá však jen a pouze chrání životy a zdraví lidí. Pády ze skal a útesů, utonutí, ztracení se a umrznutí (umrnout můžete už při teplotách pod 4°C), pád do trhiny v ledovci, to jsou časté příčiny úmrtí turistů na Islandu. Pak zde máme úmrtí vysloveně ultimátní, to když nějaký turista fotil uprostřed Ring Road polární záři a smrtelně ho zranil jiný turista za volantem vozu, který nedával pozor, neboť se sám kochal pohledem na polární záři.

Přes toto všechno je však nutné říci, že nejčastější příčinou smrti turistů na Islandu jsou plicní a kardiovaskulární selhání. Ať se to může zdát na první pohled zcela přirozená příčina smrti, není tomu tak. Lidé zhýčkaní civilizací prostě nejsou zvyklí na často dost náročný pohyb v přírodě a pro starší organizmus to může být fatální. Pokud tedy víte, že chcete na Island, nejste v nejlepší formě, pak to nejlepší, co můžete několik týdnů před svým odjezdem na Island udělat, je postupně začít zatěžovat a připravovat svůj organismus. Procházky, tělocvična, posilovna či jogging jsou dobrý způsob, jak to udělat.

Prostě buďte opatrní, neblbněte a nepřeceňujte se.

Pokud se dostanete do situace, ve které se obáváte o své zdraví či život, zavolejte na linku 112. Vždy raději dříve, než později. Islandská záchraná služba (ICE-SAR – icelandic search and rescue) je organizace složená z dobrovolníků (vznikla pro záchranu námořníků a rybářů) a všichni budou radši, když vás najdou živé a zdravé a jen vám pomůžou odejít po svých. Vezměte také na vědomí, že mnoho míst především trochu mimo civilizaci vůbec není pokryto signálem a to i v případě že tam je silnice. Odsud se pomoci nedovoláte nijak! Pokud tedy někam jdete sami, nezapomeňte vyplnit váš cestovní plán. Ideálně na webu safetravel.is, kde se navíc dočtete vyčerpávající informace o bezpečném pohybu po Islandu.

Hromadná doprava po Islandu

Pokud na Islandu nebudete mít k dispozici auto, můžete využít prostředků hromadné dopravy, případně je s vlastním/půjčeným autem kombinovat. Nutno říci, že pohybovat se po Islandu bez auta je kulantně řečeno komplikované, ne však nemožné. Autobusy vás zavezou téměř do všech koutů Islandu, trajekty vás zavezou na mnohé přilehlé ostrovy, a vnitrostátní leteckou dopravu můžete využít . K překvapení mnohých je letecká doprava někdy levnější, než ta autobusová.

Řízení na Islandu

Jedním z nejlepších způsobů jak si užít Island je autem. Ovšem i pokud jste zkušení řidiči, vězte, že vás na Islandu čeká mnoho nových výzev a zajímavých zkušeností. Jednoproudé mosty, úzké tunely, štěrkové cesty, nevyzpytatelné uzavírky a objížďky. Ve vnitrozemí průjezd řekami a místy, kdy 15 km/h je zběsilá rychlost Fittipaldiho. V zimě zas namrzlé silnice, někdy takřka nulová viditelnost a do toho všeho vítr rychlosti orkánu. Zapište si pozorně webstránku road.is a pravidelně jí sledujte, co platilo ráno nemusí platit už před obědem.

Buďmě upřímní a řekněme, že řízení auta na Islandu je řidičská disciplína. I v případně, že máte na kontě statisíce kilometrů, na Islandu (a zvláště pokud se vydáte do vnitrozemí) pro vás bude řízení nová výzva a nutno říct, že pravděpodobně i zábava.

Určitě nic nezkazíte, pokud budete předtím, než vyjedete zkontrolujete web www.road.is. Zaprvé abyste se podívali o stavu pro cestu ten den a také pro případné komplikace do budoucna.

Ve všeobecnosti se silnice a cesty na Islandu dají rozdělit na dvě kategorie. Tou první jsou celkem běžné cesty jak je znáte z domova sem tam okořeněné o štěrkové cesty různé kvality. Takových cest ja na Islandu velká většina.

Pozornost řidičů také často prověřují nevyzpytatelné ovce, které se většinou jen s nezájmem o provoz pasou při silnici, nicméně je třeba zvýšené opatrnosti, protože nikdy nevíte, kdy se nějaká z nich rozhodne, že zrovna na druhé straně silnice je tráva zelenější.

Jedna z věcí, na kterou si dejte pozor při prudkém větru je jakým směrem parkujete (pokud si můžete vybrat pak proti směru) a při otevírání dveří je velmi pevně držte. Vítr vám jinak celkem snadno dveře vytrhne z ruky, vyvrátí a ty pak nebudete moci zavřít.

Jednosměrné mosty – zde platí pravidlo, kdo přijede první má přednost

Nepřehledný horizont

Pohyb po horských cestách F-roads

Chcete li prozkoumat islandské vnitrozemí, budou tyto cesty vaším průvodce. To co budete potřebovat nezbytně nutně je auto, které vám pohyb po těchto cestách umožní, krom obtížně sjízdných cest vás navíc čekají brody přes řeky a právě ty nejvíce limitují místa, kam s kterým autem můžete dojet.

Řeky se mění. Každým dnem. A to jak výška vody, tak dno řečiště po kterém jedete.

Půjčení auta na Islandu

Island si nejlépe užijete s volností, kterou vám poskytne jen auto. Stejně jako má vlastní řízení vozu na Islandu svá specifika, podobně tomu platí i v případě půjčení auta. Které auto vybrat bude nejvíce záležet na vašem plánovaném itineráři a jaké pojištění na tom, v jakém stavu plánujete auto vrátit. Kromě klasických půjčoven si můžete půjčit auto i prostřednictvím peer2peer půjčoven přímo od Islanďanů.

Island je charakteristická země a pro půjčení aut platí zvláštnosti dvojnásob.

To jaké auto si chcete vypůjčit nejvíce závisí na vašem plánu cesty.

osobní auto 2×2 – většině z vás může stačit a není třeba čtyřkolka (případně jen na den či dva). 2 měsíce bez čtyřkolky? Žádný problém.

SUV 4×4 – od Dacie Duster, Suzuki Jimny, po

terréní a modifikované vozy 4×4 – Land Cruiser až po Defender na 44″ kolech.

campervan – více v článku přímo o campervanech. Lze je půjčit ve všech kategoriích (od Caddyho po Defender).

Pojištění půjčeného auta.

Sand and ash – mnoho lidí si myslí, že to má něco společného se sopkami a popílkem, avšak pravda je trochu jinde. Na Islandu opravdu často a silně fouká a vítr je schopen s sebou vzít i menší kameny a ty vám osmirkují lak ani nemrknete. V tom horším případě i rozbijí okna. Pokud vás zastihne větrná bouře. Na tyto větry, které významně zhorší bezpečnost provozu upozorňuje web road.is a samozřejmě též vedur.is

Průjezd řekami je jedinný povolený offroad na Islandu avšak jako takový není zpravidla pojištěný, tedy cokoli se stane v řece je na vaše triko. Existuje jedna půjčovna která tvrdí, že má pojištění i na průjezd řek. No, možná, nicméně stejně ale asi budete muset platit vyproštění z řeky a odtah. A to na Islandu opravdu vůbec levné není.

Opravdu si užít Islandu neomezeně je ideálně s autem. To vám dodá svobodu pohybu po tomto vulkanickém ostrově. A i přesto, že stopovat se dá a autobusy tu též jezdí, auto je pro Island opravdu dobrá volba.

Na Islandu operuje množství klasických autopůjčoven a nově máte možnost využít také tzv. Peer2peer půjčoven (CarRenters či Caritas), kdy si automobil vypůjčíte přímo od Islanďana – takové Airbnb na kolech. Nevýhodou jsou menší výběr a možné komplikace při výpůjčce. Velkou výhodou je pak to, že lidé u staršího auta při vracení nepočítají škrábance, což vám může ušetřit nejen nervy, ale i peněženku.

Komplikovanější ale na druhou stranu takovou, kdy máte nejlepší možnost dohody na všech možných podmínkách je dohodnou se s někým napřímo, např. prostřednictvím FB skupin Češi a slováci na Islandu či Čechoslováci na Islande. Nezanedbatelnou výhodou oproti klasickým půjčovnám je to, že je často součástí nabídky různé kempové vybavení, co se vám 100% bude hodit.

Před vypůjčením zvažte především co vše chcete na Islandu vidět. Pokud nemáte v plánu nic, než Zlatý okruh či Ring Road, pak vám dobře poslouží jakékoli auto. Je-li vaším přáním poznat islandské vnitrozemí, pak je větší 4×4 nutností. V opačném případě vás zastaví buď už velmi nekvalitní cesta, případně první řeka, kterých je cestou po islandském vnitrozemí požehnaně.

Pokud nejste v souvislosti s půjčováním aut staří pardálové, pak si přečtěte tento článek o tom, jak to chodí v autopůjčovnách.

Campervany

Spojují flexibilitu automobilu se zázemím pro spaní a vaření. Podle požadavků si můžete vybrat velikost, od dvoumístné po šestimístné (Renault Master) či pro islandské vnitrozemí např. Land Rover Defender. Vězte však, že na islandu je zakázáno nocovat v campervanech mimo kempy.

Plánování trasy cesty po Islandu

Ze zkušeností (i mých počátečních vlastních) vím, že lidé mají při tvorbě intineráře pro svou cestu na vysněný Island často nerealistické představy. Vycházejí z toho, že Island se zdá na mapě při plánování z tepla domova docela malý a místa zájmu celkem snadno dostupná. Vše se zdá jako na dlani a kousek. Jenže Island je obrovský (asi jako bývalé Československo) a mnoho míst je dostupných jen velmi obtížně. Na Islandu nejsou dálnice, po asfaltkách nepojedete v průměru rychleji než 70 km/h a na cestách ve vnitrozemí bude vaše průměrná rychlost asi 30 km/h. Inspirujte se vzorovými realistickými itineráři cest po Islandu.

Jídlo

Islanďané nejsou žádní super gurmáni, nicméně je pár jídel, které by vám neměly uniknout, pokud chcete Island poznat v úplnosti. Předně to jsou rybí či ovčí polévka, jedna lepší jak druhá! A samozřejmě další mořské speciality od velrybího masa po sušené ryby. Skyr, to je něco jako jogurt jen mnohem lepší nebo chléb pečený v geotermální energii země. Pro mnohé kontroverní a nepochopitelné maso z papuchalků – dali byste si papuchalčí hamburger? A nesmíme zapomenout na gurmánský zážitek par excellence: Hákarl – prokvašený žralok. V kombinaci s pálenkou Brennivín budete na Island vzpomínat ještě dlouho po odjezdu.

Filmová místa

Island je pro svoji pohádkovou přírodu populární nejen mezi turisty, ale také mezi filmaři z celého světa, kteří si jej vybrali jako filmové lokace pro mnoho filmů a seriálů. Z těch nejznámějších můžu jistě zmínit trháky jako byly např. Hvězdné války, Prometheus, dva z filmů o Jamesi Bondovi (Vyhlídka na vraždu a Dnes neumírej), Lara Croft – Tomb Rider, Batman začíná. A samozřejmě trhák posledních let, seriál Hra o Trůny. Ten si tady trochu rozebereme:

Jedinečné krásy magického Islandu nelákají jen cestovatele. Nejřidčeji zalidněný evropský stát přilákal i tvůrce jednoho z nejúspěšnějších seriálů všech dob. Na jakých všech místech se natáčely oblíbené scény a proč se produkce rozhodla právě pro ně?

Ikonický seriál s nejpočetnějším hereckým obsazením v historii projektů HBO, který po svém relativně nedávném skončení sklidil ostrou vlnu kritiky, měl opravdu bohatou výpravu.

Turistika tak trochu jinak

Natáčení probíhalo celkem v 7 zemích. V USA, Severním Irsku, Chorvatsku, Maroku, Španělsku, na Maltě a také Islandu. Málokdo pak ví, že ústřední soundtrack seriálu tvůrci nahrávali u nás v Praze.

Všechny tyto zmíněné destinace se díky zasazení do seriálu dlouhodobě těší nárůstu turistického ruchu. A Island není výjimkou. Fanoušci Hry o trůny už do těchto zemí necestují jenom kvůli historickým, kulturním či přírodním památkám – jednoduše chtějí vidět na vlastní oči místa, kde se natáčely jejich oblíbené scény.

Takže pokud plánujete cestu na Island a jste fanouškem tohoto seriálového fenoménu, pak máte o důvod víc se na Island skutečně podívat. Přesněji řečeno, o 14 důvodů víc.

Proč jdou Hry o trůny a Island tak dobře dohromady

Než vám ale představím všechna ta skvostná místa, kterým se dostalo zvěčnění na televizních obrazovkách, podívejte se blíže na to, proč se i Island dostal na seznam natáčecích lokalit.

„Winter is coming“, nebo-li „Zima přichází“,je věta, která v seriálu zazněla tolikrát, že se z ní postupem času stalo jakési hlavní motto seriálu. A právě oněch zimních scén je, především v závěru ságy, opravdu požehnaně.

Ostrovní země, která disponuje ledovci a mrazivým počasím, tak skvěle posloužila scénám odehrávajícím se za seriálovou Zdí. A i ona samotná „stojí“ v reálném světě spolu s Černým hradem na území Islandu.

„Island nabízí spoustu lokací, které jsou velmi fantazijní, mysteriózní a budí dojem dobrodružství, což dobře pasuje do seriálu. Zároveň tu máme mnoho míst, které jsou snadno přístupné, i když vypadají, že se nachází uprostřed ničeho,“ komentuje výběr destinace sám Einar Sveinn þórðarson, člen štábu, který měl na svědomí výběr míst pro natáčení právě na Islandu.

A teď už se podívejte, která místa rozhodně musíte navštívit, pokud jste fanoušek Hry o trůny a zavítáte na Island:

1. Údolí Gjáin

Pamatujete na tu scénu ze 4. série, kde se Ohař jednoho rána vzbudí a zahlédne Aryu, jak u řeky cvičí se svou Jehlou? Dojde mezi nimi k menší šarvátce. Jejich cesty se spojily po tom, co se Ohař rozhodl vzít malou bojovnici pod svá ochranná křídla. A právě tady, v údolí Gjáin, si udělají zastávku.

Na tomto místě se budete cítit jako v pohádce. Kolem dokola se rozprostírají průzračné potůčky lemované skalnatými útvary a okouzlující zelení, typickou pro Island.

Prohlédněte údolí Gjáin zde na webu.

2. Farma Þjóðveldisbærinn Stöng

Zničehonic vzduchem prudce proletí šíp a zasáhne do zad nic netušícího muže, kráčejícího vedle malého chlapce. Kamera zabere tvář Ygritte, stojící opodál s lukem v rukách. V této scéně ze 4. série jsme svědky krutosti Divokých, kteří přepadnou malebnou vesnici.

Ve skutečnosti jde o rekonstruovanou farmu, kterou dříve obývali Vikingové a dnes slouží jako historická památka. Podle historiků farmu zničila v roce 1104 erupce sopky Hekla. Renovaci Islanďané realizovali roku 1974, jakožto součást oslav 1100. výročí osídlení Islandu, které se datuje k roku 874.

Prohlédněte si Farmu Stong jak vypadá ve skutečnosti zde na webu.

3. Kaňon Stakkholtsgjá

Jon Snow se v 7. sérii odvážně vydává s několika dalšími společníky za Zeď, aby se postavili Bílým chodcům. Následně s nimi vyráží na výpravu po zasněžených pláních. Scéna, kdy se pustí do boje s přisluhovači Nočního krále a Jon zabije jednoho z Wightů, se natáčela právě tady.

Jak si asi vzpomínáte, po této scéně následuje zběsilý úprk Jona a jeho spojenců před hordami Bílých chodců. Zachrání je praskající ledový povrch jezera, do kterého se nemrtví začnou propadat. Ve skutečnosti se ale nejedná o opravdové jezero – bylo uměle vybudováno pro účely natáčení této scény.

I tento kaňon patří k vyhledávaným turistickým lokalitám a je oblíbený především kvůli všudypřítomným pozoruhodným skalám. Jestli jste horolezec, tady se určitě vyřádíte.

Prohlédněte si kaňon Stakkholtsgjá.

4. Kaňon Fjaðrárgljúfur

A máme tu další kaňon. Tentokrát se však v dějové lince seriálu posuneme o kus dál, a to přesně do finální 8. série. Jon už spolupracuje s Daenerys, která ho zavede ke svým dračím dětem.

A určitě si vzpomínáte, co následovalo – vůdce Noční hlídky se zatím utajenou targaryenskou krví v žilách usedne na draka a proletí se na něm. Stalo se tak právě v tomto kaňonu.

Prohlédněte si kaňon Fjaðrárgljúfur online zde na webu.

5. Vodopád Skógafoss

Poté se divákům naskytne romantická scéna, kdy Jon poprvé políbí Daenerys. To ještě netušil, že se jedná o jeho tetu. A jejich rty se spojí právě před tímto slavným islandským vodopádem, který je turisty označován za jeden z nejkrásnějších na Islandu a také za nejlépe dostupný.

Jestli se chcete i vy se svou drahou polovičkou políbit na stejném místě jako Jon a Daenerys, určitě oceníte, že je na místě bezplatné parkoviště.

Podívejte se, jak vypadá vodopád Skógafoss zde na webu.

6. Mys Dyrhólaey

Vracíme se zase zpátky do 7. série, kdy Jon Snow připlouvá na pobřeží Východní hlídky, aby se v Černém hradě setkal se svými spojenci a projednal další průběh jejich boje proti Bílým chodcům.

Natáčení této scény proběhlo v nejjižnější části Islandu nedaleko vesničky Vík, kde najdete útes o výšce 120 metrů nad mořem. Přezdívá se mu Brána Islandu. Mys je součástí zdejší přírodní rezervace. Z vrchu útesu si užijete dechberoucí výhled do ptačí kolonie a okolní krajiny. Na severní straně rezervace se rozprostírá ledovec Mýrdalsjökull, na východní uvidíte čedičové skály Reynisdrangar, které sahají zmoře do výšky až 66 metrů.

A nebyl by to Island, aby se k nim nevázala nějaká legenda. Ta v tomto případě říká, že skály jsou ve skutečnosti zlí trollové, kteří napadli kolem proplouvající loď, a tak je sluneční paprsky proměnily ve skálu.

Prohlédněte skalní bránu Dyrhólaey jak vypadá ve skutečnosti zde na webu.

7. Ledovec Svínafellsjökull

V 6. epizodě 2. série se Jon Snow poprvé setkává s divoškou Ygritte, do které se později zamiluje. Jak ve světě Hry o trůny, tak v tom reálném. Ale o tom až později.

Ve scéně, která se natáčela na tomto ledovci, ji Jon zajme a posléze dokonce málem popraví. Jenže, jak je známo, Jon nic neví, a tak mu nakonec uteče přímo před nosem.

Ledovec si už získal zájem více filmových produkcí. Kromě Hry o trůny se na tomto místě natáčely také hollywoodské trháky Interstellar nebo Batman začíná.

Tady najdete o ledovci Svínafellsjokull bližší informace.

8. Národní park Þingvellir

Pojďme zpátky do 4. série. Joffrey je po smrti a Malíček úspěšně zmanipuloval Sansu, která se stala obětí jeho zákeřných machinací. Spolu přichází do Orlího hnízda, kde sídlí teta Sansy, Lysa Arryn, u které Sansa na nějakou dobu nachází útočiště.

Tento národní park leží na jihozápadě Islandu a od roku 1983 je na seznamu světového dědictví UNESCO. V této oblasti vznikl tzv. Althing, jeden z nejstarších parlamentů na světě.

Tuto lokaci jste v seriálu mohli vidět hned dvakrát. Podruhé se národním parkem procházel Ohař s Aryou, když se také pokoušeli dostat do Orlího hnízda.

Prohlédněte si místo jak vypadá ve skutečnosti zde na webu.

9. Lávové pole Hengill

Hengill je sopka v jihozápadní části Islandu. Je sice stále aktivní, nicméně naposled se z ní láva vydrala před 2000 lety.

Oblast pod ní je známá jako lávové pole. A právě tam proběhl v poslední epizodě 4. série souboj mezi Brienne z Tarthu a Ohařem. Jak přesně tato potyčka dopadla, to určitě víte.

10. Vodopád Þórufoss

Najdete ho nedaleko Reykjavíku, má 15 metrů a v seriálu se ukázal jenom na chvíli.

Bylo to ve 4. sérii, kdy nad malým chlapcem, který si v poklidu pásl kozy, najednou přeletí ztracený drak Drogon.

Prohlédněte si místo jak vypadá ve skutečnosti zde na webu.

11. Hora Kirkjufell

I tahle 463 metrů vysoká hora si utrhla svých 15 minut slávy. No, spíš pár sekund. A asi na ní něco fakt bude. Neuhranula totiž jenom filmaře, ale i řadu fotografů – jde o nejčastěji focenou horu na celém Islandu.

V seriálu se mihla v 7. sérii, když upoutá pohled jednoho z členů výpravy za Zeď – Ohaře, který ji předtím viděl ve své tajuplné vizi.
Vidět však byla i v 6. sérii, když Bran na vlastní oči zahlédne, jak Děti lesa promění nevinného člověka v Bílého chodce.

Prohlédněte si místo jak vypadá ve skutečnosti zde na webu.

12. Farma Kálfaströnd a mys Höfði (u jezera Mývatn)

Na zmíněné farmě se ve 3. sérii utábořil Jon s Divokými, na severovýchodě Islandu poblíž sopečného jezera Mývatn a mysu Höfði, když se snažil získat si jejich přízeň.

I tady najdete množství skalnatých útvarů, o kterých Islanďané tvrdí, že to jsou zkamenělí skřítci.

Prohlédněte si poloostrov Höfði u Mývatnu jak vypadá ve skutečnosti zde na webu.

13. Jeskyně Grjótagjá

A co následovalo potom, už asi tušíte. Kdo by si nepamatoval scénu ze 3. série, kdy se Jon společně s Ygritte ukryjí v útulné jeskyni… a tam si spolu zašpásují? Intimní radovánky si s Ygritte užíval v téhle lávové jeskyni termálním pramenem.

A kdybyste to náhodou nevěděli, tak jejich představitelé jsou manželé, takže chemie mezi nimi podle všeho fungovala i mimo kamery.

Projděte si jeskyni s termálním jezírkem Grjótagjá zde na webu.

14. Lávové pole Dimmuborgir

A ve 3. sérii ještě zůstaneme. Východně od jezera Mývatn se rozléhá velká oblast lávových polí. Skládá se z rozličných vulkanických jeskyní a skalních útvarů, které připomínají zřícenou starověkou pevnost. Lávové tunely vznikly cca před 2300 lety z lávového jezera.

Tady měl vojevůdce Divokých Mance Rayder své tábořiště, kam byl přiveden také Jon – aby Mance následně rozhodl, zda se stane jedním z nich, nebo bude popraven.

Dimmuborgir patří k nejpopulárnějších islandským turistickým atrakcím.

Projděte si lávové pole Dimmuborgir.

Jak na Islandu ušetřit a o nic se neochudit

Pokud jste dočetli až sem, je tu pro vás bonusový set informací o tom, jak na islandu nezkrachovat.

Island, země tak drahá, že se vám z tamních cen budou protáčet panenky ještě dlouho po návratu zpět domů. Ale když víte jak nato, můžete tamní ceny zkrotit do rozumných mezí. A právě ty nejlepší tipy jak na to najdete v tomto článku.

Jeďte na Island mimo hlavní turistickou sezónu

V hlavní turistické sezóně přijede na Island násobně více lidí, než během ostatních měsíců dohromady. A v té době jsou ceny za ubytování a půjčení aut opravdu vyšponované do závratných výšin. Mimo sezónu mohou být ceny až třetinové a zážitek z Islandu stejný. A lávová pole v zimě posypaná sněhem vypadají dokonce lépe než létě. Pro inspiraci, dvoutýdenní cesta na Island včetně letenek, půjčeného auta a ubytování nás vyšla na 15000.

V hlavní sezóně si rezervujte ubytování s předstihem

S předstihem alespoň dvou měsíců (samozřejmě více je lépe) máte možnost si i v hlavní turistické sezóně zajistit příjemné bydlení v hezkém místě za slušnou cenu. Na last minute opravdu nespoléhejte, např. v Reykjavíku v hlavní turistické sezóne nemáte šanci sehnat pokoj pod 5000 Kč/noc.

Přijeďte na Island vlastním (obytným) autem

Evropané mají tu úžasnou výhodu, že mohou díky faerské společnosti Smyril line přijet na Island po vlastní ose (a ještě si třeba dopřát overstop na Faerských ostrovech). Krom toho, že zážitek z cesty samotné je krásný, při delším pobytu můžete využitím vlastního automobilu ušetřit opravdu hodně. Ceny za pronájem automobilu začínají v sezóně na 1.500 Kč/den za menší auta, pokračují přes 2.500 Kč/den za auta typu Dacia Duster, dechberoucích 4.500 Kč/den za campervan až po 10.000 Kč/den za terénní auto typu Land Rover – Defender.

Využijte peer2peer autopůjčovny

Na islandu jsou dva servery, kde si můžete vypůjčit auto přímo od místních a to Carrenters a Caritas. I přesto že se ceny nemusí zdát zásadně nižší, velkým rozdílem je přístup. Podmínky jsou příznivější a nad pár škrábancema většina půjčujících jen mávne rukou (nebude ani poznat, které jsou od vás a které už tam byly). Velký rozdíl oproti autopůjčovnám.

Vynechte Modrou lagunu

Na islandu jsou desítky geotermálních jezírek, kde se vykoupat v termální vodě zcela zdarma. Modrou lagunu dělá Modrou lagunou především marketing a pokud nejste influencer a nemusíte předhodit své selfie z Modré Laguny followerům, tuto lokaci můžete s klidem vynechat.

Nakupujte v supermarketech Krónan, Bónus či Nettó (+Costco)

Prvně dva jmenované řetězce supermarketů jsou na Islandu synonymem levných běžných nákupů. (V nich můžete zakoupit potraviny a nemít pocit, který budete mít v menších obchůdcích jinde na Islandu, že je potravinová krize.) Vězte však, že tyto supermarkety nejsou na každém rohu a nejdelší vzdálenost mezi dvěma z nich je 458 km (Selfoss-Reyðarfjörður). Důležité tedy je plánovat a to především před cestou do vnitrozemí či delším pobytem při jižním pobřeží. Pokud vlastníte Costco kartu, pak můžete vesele nakupovat v nedávno otevřeném Costco supermarketu v Reykjavíku.

Ušetřete při nákupu vybavení

Na Islandu je svým způsobem pořád zima a pokud pojedete v hlavní sezóně, pak si můžete nakoupit vybavení v posezoních výprodejích. Akorát teplé kalhoty za 500 Kč či nepromokavo-neprofukavá bunda za 1.200 Kč – no neberte to!

Ušetřete při nákupu svetru Lopapeysa

Lopapeysa, jeden z nejviditelnějších symbolů Islandu. Jeho stylovost a především praktičnost vás uhrane dá se nosit v létě i v zimě a zahřeje i vlhký. Navíc se pere tak, že jej vyválíte ve sněhu a necháte usušit ve větru. Pokud vám nevadí second hand přístup, pak jej můžete obvykle zakoupit výrazně levněji než nový v prodejnách Červeného kříže. Nejen, že ušetříte, peníze navíc jdou sympatickým směrem.

Ušetřete v Reykjavíku

Pokud máte v plánu strávit v Reykjavíku nějaký čas, pak Reykjavík city card může být pro vás skvělá volba. S ní budete mít volný vstup do vybraných muzeí, výlet lodí na ostrov Viðey, návštěvu ZOO, přepravu městskými autobusy a též volný vstup do termálních koupališť. Je to taková kouzelná karta.

Servery na principu slevomatu

I přesto, že éra slevomatů je ta tam, na Islandu stále fungují dva servery na podobném principu. Klasický slevový je server Hópkaup, kde se semtam objeví např. výlet za verybami, či potápění v Silfře. Pro turismus zajímavější je server 2fyrir1, kde jak název napoví kupujete 2 za cenu jednoho a naleznete tam celkem slušnou nabídku jídel v restauracích.

Islandské kempy levněji

Pokud plánujete nocovat v islandských kempech více než 6 dní, pak se vám může hodit zdejší Campingcard, která vám umožňuje v rámci ceny (159 Euro) strávit ve dvou až 28 dní ve vybraných islandských kempech.Jedinné co pak platíte je turistická taxa (333 ISK/den).

p.s. na Islandu je pár míst, kde se dá legálně přespat zdarma a to kemp Gata a kempoviště u jezera Langisjór.

Potraviny, plynové kartuše či další vybavení zdarma

Ve většině kempů najdete téměř vždy nějaké potraviny, které tam zanechali dřívější hosté volně k dispozici. A čím více v sezóně a čím blíže k letišti, tím víc zajímavých věcí ve větším množství tam můžete najít. Např. v kempu v Grindavíku je v kuchyňské lince už tolik plynových kartuší, že by se tam mohl vybavit celý regiment. Kromě kartuší a jídla (těstoviny a čínské polévky v neomezeném množství) tam můžete nalézt vše možné a potřebné od kladívka, přes karimatky, stany, kladívka a dalekohledy po mačky. A jednou jsem dokonce zahlédl dvě plechovky PIVA! (ale byl to Heineken, tak jsem je tam nechal).

Alkohol nejlépe v Duty-free

Jestli je na Islandu vše drahé, tak pro alkohol (a tabákové výrobky) to platí dvojnásob. V případě, že holdujete této metle lidstva, pak doporučuju dovézt dovolené množství z celního prostoru. Pokud přijedete trajektem, tam je obchod kde krom tvrdého alkoholu koupíte i faerské pivo (doporučuju ty zelené plechovky – v akci k vidění zde). Na letišti v Keflavíku můžete vše bez problému koupit i po příletu.

A to by bylo vše.

Přeji vám štastnou cestu,

Ruben

ONLINE PRŮVODCE: 13 nejlepších tipů jak na Islandu ušetřit a o nic se neochudit

Jeďte na Island mimo hlavní turistickou sezónu

V hlavní sezóně si rezervujte ubytování s předstihem

Přijeďte na Island vlastním (obytným) autem

Využijte peer2peer autopůjčovny

Vynechte Modrou lagunu

Nakupujte v supermarketech Krónan, Bónus či Nettó (+Costco)

Ušetřete při nákupu vybavení

Ušetřete při nákupu svetru Lopapeysa

Ušetřete v Reykjavíku

Servery na principu slevomatu

Islandské kempy levněji

p.s. na Islandu je pár míst, kde se dá legálně přespat zdarma a to kemp Gata na jihu, nocoviště při Látrabjarg na Západních Fjordech a v nouzovém případě i bývalý kemp v Ísafjörður.

Potraviny, plynové kartuše či další vybavení zdarma

Alkohol nejlépe v Duty-free

Hra o Trůny na Islandu aneb 14 okouzlujících míst, na kterých se ikonický seriál natáčel. Kvůli natáčení vzniklo nové jezero

Ikonický seriál s nejpočetnějším hereckým obsazením v historii projektů HBO, který po svém relativně nedávném skončení sklidil ostrou vlnu kritiky, měl opravdu bohatou výpravu.

Turistika tak trochu jinak

Takže pokud plánujete cestu na Island a jste fanouškem tohoto seriálového fenoménu, pak máte o důvod víc se na Island skutečně podívat. Přesněji řečeno, o 14 důvodů víc.

Proč jdou Hry o trůny a Island tak dobře dohromady

A teď už se podívejte, která místa rozhodně musíte navštívit, pokud jste fanoušek Hry o trůny a zavítáte na Island:

1. Údolí Gjáin

Na tomto místě se budete cítit jako v pohádce. Kolem dokola se rozprostírají průzračné potůčky lemované skalnatými útvary a okouzlující zelení, typickou pro Island.

Prohlédněte údolí Gjáin zde na webu.

2. Farma Þjóðveldisbærinn Stöng

Prohlédněte si Farmu Stong jak vypadá ve skutečnosti zde na webu.

3. Kaňon Stakkholtsgjá

I tento kaňon patří k vyhledávaným turistickým lokalitám a je oblíbený především kvůli všudypřítomným pozoruhodným skalám. Jestli jste horolezec, tady se určitě vyřádíte.

Prohlédněte si kaňon Stakkholtsgjá.

4. Kaňon Fjaðrárgljúfur

A určitě si vzpomínáte, co následovalo – vůdce Noční hlídky se zatím utajenou targaryenskou krví v žilách usedne na draka a proletí se na něm. Stalo se tak právě v tomto kaňonu.

Prohlédněte si kaňon Fjaðrárgljúfur online zde na webu.

5. Vodopád Skógafoss

Jestli se chcete i vy se svou drahou polovičkou políbit na stejném místě jako Jon a Daenerys, určitě oceníte, že je na místě bezplatné parkoviště.

Podívejte se, jak vypadá vodopád Skógafoss zde na webu.

6. Mys Dyrhólaey

Prohlédněte skalní bránu Dyrhólaey jak vypadá ve skutečnosti zde na webu.

7. Ledovec Svínafellsjökull

V 6. epizodě 2. série se Jon Snow poprvé setkává s divoškou Ygritte, do které se později zamiluje. Jak ve světě Hry o trůny, tak v tom reálném. Ale o tom až později.

Ve scéně, která se natáčela na tomto ledovci, ji Jon zajme a posléze dokonce málem popraví. Jenže, jak je známo, Jon nic neví, a tak mu nakonec uteče přímo před nosem.

Ledovec si už získal zájem více filmových produkcí. Kromě Hry o trůny se na tomto místě natáčely také hollywoodské trháky Interstellar nebo Batman začíná.

Tady najdete o ledovci Svínafellsjokull bližší informace.

8. Národní park Þingvellir

Tento národní park leží na jihozápadě Islandu a od roku 1983 je na seznamu světového dědictví UNESCO. V této oblasti vznikl tzv. Althing, jeden z nejstarších parlamentů na světě.

Tuto lokaci jste v seriálu mohli vidět hned dvakrát. Podruhé se národním parkem procházel Ohař s Aryou, když se také pokoušeli dostat do Orlího hnízda.

Prohlédněte si místo jak vypadá ve skutečnosti zde na webu.

9. Lávové pole Hengill

Hengill je sopka v jihozápadní části Islandu. Je sice stále aktivní, nicméně naposled se z ní láva vydrala před 2000 lety.

Oblast pod ní je známá jako lávové pole. A právě tam proběhl v poslední epizodě 4. série souboj mezi Brienne z Tarthu a Ohařem. Jak přesně tato potyčka dopadla, to určitě víte.

10. Vodopád Þórufoss

Najdete ho nedaleko Reykjavíku, má 15 metrů a v seriálu se ukázal jenom na chvíli.

Bylo to ve 4. sérii, kdy nad malým chlapcem, který si v poklidu pásl kozy, najednou přeletí ztracený drak Drogon.

Prohlédněte si místo jak vypadá ve skutečnosti zde na webu.

11. Hora Kirkjufell

Prohlédněte si místo jak vypadá ve skutečnosti zde na webu.

12. Farma Kálfaströnd a mys Höfði (u jezera Mývatn)

Na zmíněné farmě se ve 3. sérii utábořil Jon s Divokými, na severovýchodě Islandu poblíž sopečného jezera Mývatn a mysu Höfði, když se snažil získat si jejich přízeň.

I tady najdete množství skalnatých útvarů, o kterých Islanďané tvrdí, že to jsou zkamenělí skřítci.

Prohlédněte si poloostrov Höfði u Mývatnu jak vypadá ve skutečnosti zde na webu.

13. Jeskyně Grjótagjá

A kdybyste to náhodou nevěděli, tak jejich představitelé jsou manželé, takže chemie mezi nimi podle všeho fungovala i mimo kamery.

Projděte si jeskyni s termálním jezírkem Grjótagjá zde na webu.

14. Lávové pole Dimmuborgir

Tady měl vojevůdce Divokých Mance Rayder své tábořiště, kam byl přiveden také Jon – aby Mance následně rozhodl, zda se stane jedním z nich, nebo bude popraven.

Dimmuborgir patří k nejpopulárnějších islandským turistickým atrakcím.

Projděte si lávové pole Dimmuborgir.

Viðey

Viðey je ostrov ve fjordu Kollafjørður v oblasti Reykjavíku. Podle archeologických nálezů byl osídlen už v 10. století. V 19. a 20. století se na ostrově Viðey nacházela životem proudíci rybářská vesnice, všemu ale učinila zadost velká hospodářská krize a od 40. let 20. století je ostrov Viðey neobydlený.

Ostrov je populární destinací pro rodiny s dětmi. I přesto, že Reykjavík není nijaká hlasitá metropole, to ticho na ostrově je až ohlušující! Najdete na něm m.j. bílou Věž míru navrženou Yoko Ono, která vysílá modré světlo vždy mezi 9. říjnem a 8. prosincem.

Dům na ostrůvku Viðey je jedním z nejstarších zděných domů na Islandu.

Na ostrov Viðey se dostanete z dedikovaného přístaviště ‚Viðey ferry terminal‘ (GPS: 64.156191, -21.867271).

Muzeum osídlení

Muzeum osídlení je vystavěno okolo pozůstatků domu z doby vikingské, nejstarší známé lidské stavbě v oblasti. Dá vám nahlédnout do historie lidských skupin, můžete se dočíst mnohé o tom, jak se island osidloval a jak a čím se jeho obyvatelé živili.

Muzeum osídlení najdete na adrese Aðalstræti 16, Reykjavík 101

Sólfarið – Sluneční cestovatel

Sluneční cestovatel od Jóna Gunnarse Árnasona je určitě jednou z nejznámějších památek v Reykjavíku. Stojí zde od roku 1990 u příležitosti oslav 200 let města Reykjavík.

Sólfarið najdete přímo u moře asi 5 minut chůze od Harpy.

Islandské Národní muzeum

Pokud chcete poznat Island od doby jeho vzniku až po dnešní dny, pak je Islandské národní muzeum to nejlepší místo pro vás. Na dvou patrech vás expozice provede od doby vikingské přes dobu křesťanského středověku až po technickou dobu dneška. Pokud tomuto místu věnujete celý den, máte dobrou šanci získat opravdu dobrý náhled na Island.

Na adrese Suðurgata 41, Reykjavík 101. Nejbližší autobusové zastávky jsou Háskóli Íslands (1, 3, 6, 14) a Þjóðminjasafn (13).

Islandská národní galerie

Muzeum islandského umění s důrazem na umění 19. a 20. století.

Na adrese Fríkirjiuvegur 7, přímo v centru Reykjavíku (101)

Árbær – muzeum pod širým nebem

Exkurze do časů dávnějších i mladších kdy můžete vidět opravdu mnohé z kulturního, profesního i obyčejného světa Islanďanů. Tady můžete strávit hodiny a nebudete se nudit!

4, 110, Kistuhylur, Reykjavík, Island, přimo u zastávky autobusů číslo 12 a 24.

Muzeum umění v Kópavogur

Muzeum moderního/současného umění v širším Reykjavíku.

V Kópavogur nedaleko Hamraborg 4, Kópavogur asi 150 metrů od autobusové zastávky Hamraborg.

Höfði

Höfði je zajímavý volně stojící dům v Reykjavíku téměr při pobřeží Atlantiku a je jednou z jeho nejhezčích a nejznámějších historických památek. Byl přivezen roku 1909 z Norska jako montovaná stavba a největší slávy se mu dostalo v roce 1986, kdy se stal dějištěm setkání prezidentů Ronalda Regana a Michaela Gorbačova. Toto setkání někteří vnímají jako konec studené války a možná i díky tomu získal Reykjavík o 30 let později část Berlínské zdi, který je umístěn nedaleko. Höfði je v majteku města Reykjavíku, v současnosti není interiér veřejnosti přístupný, slouží jako místo setkání papalášů a bafuňářů.

Seljalandsfoss

Seljalandsfoss je jedním z nejfotogeničtějších a nejfotografovanějších islandských vodopádů. Pro svou kombinaci krásy a snadné dostupnosti je jedním z míst, které můžem nazvat islandským Disneylandem. Pod vodopádem na řece Seljaland, která padá z výšky 60 metrů, je malá laguna a v odpoledních hodinách místo krásně nasvěcuje Slunce. A tak vzniká duha, která až kýčovitou krásu místa ještě umocňuje.

Zvláštností a zajmavostí vodopádu Seljalandsfoss je, že si ho můžete prohlédnout opravdu ze všech úhlů, můžete totiž projít za ním a úplně ho obejít (v zimě při náledí je však tato cesta z bezpečnostních důvodů nepřístupná).

Vodopád Seljalandsfoss se nachází při jižním pobřeží Islandu asi 120 kilometrů jihovýchodně od Reykjavíku v těsné blízkosti silnice Ring Road. Pokud pojedete od Reykjavíku, pak Seljalandsfoss uvidíte dlouho předtím než k němu dojedete. V zimě (a v noci) pak nejde přehlédnout, protože bude nasvícený, tak jako se jinde v Evropě nasvěcují kulturní památky.

U vodopádu snadno zaparkujete na přilehlém parkovišti. To je v současnosti placené. Bezplatné parkoviště najdete při Ring Road (GPS: 63.609663, -19.996318), odtamtud vás k vodopádu čeká asi 10 minutová procházka. Ale nemá se tam pro návštěvu Seljalandsfoss stát.

Heimaey

Heimaey (Domovský ostrov) je největším a také jedinným obydleným ostrovem souostroví Vestmannaeyjar. Nachází se asi 8 kilometrů jižně od břehů Islandu a relativně snadno se sem dopravíte trajektem, který jezdí až 5x denně (v létě obvykle) z přístavu Landeyjahöfn.

Většina lidí bydlí v městečku Vestmannaeyjabær.

Na tak malý ostrov je toho tu k vidění neobvykle hodně. Pro ty zdatnější je tu výstup na Heimaklettur, odkud budete mít hezké výhledy na známý neobydlený ostrov Elliðaey. Na Stórhöfði hnízdí největší kolonie papuchalků na světě, můžete se projít po kráterech Eldfell a Helgafell, či navštívit zajímavé muzeum Eldheimar, které je věnované výbuchu zdejší sopky v roce 1974 a také ostrovu Surtsey.

Heimaey je charakterizovaný sopečnou erupcí Heldfell v roce 1973. Celý ostrov byl evakuován, část městečka pohřbena pod lávou a všichni pamětníci dělí svůj život na dobu před erupcí a po erupci. Láva vytvořila novou zemi a rozloha ostrova Heimaey se zvětšila z původních 11,2 km2 na 13,4 km2.

Heimaey je ostrov a proto máte hned dvě možnosti, jak se sem dostat. Tou první je trajekt, který vyjíždí z přístavu Landeyjahöfn. Cesta se společností Eimskip je na islandské poměry relativně levná. Můžete si s sebou vzít i auto, není to nezbytně nutné, ale pokud chcete ostrov projít opravdu pořádně, může se hodit.

Duhou možností je letadlo a to buď z Reykjavíku, případně z letiště Bakki.

Vík í Mýrdal

Vík í Mýrdal (‚Zátoka v bažinatém údolí‘) je populární vesnička na jižním pobřeží Islandu a je to zároveň i nejjižnější území obývané lidmi na Islandu. Jeho obyvatelstvo čítá jen něco málo přes 300 obyvatel, ovšem v letních měsících se počet obyvatel násobí. Jen místní kemp ve Víku má oficiální kapacitu 500 osob, ale dovedu si představit, že tam je někdy lidí více), pak přidejte hostel, guesthousy a hotely a je zde rázem kolem 3000 lidí.

Přímo u Víku je pláž Víkurfjara, trochu delší výlet vás zavede na vyhlídku Hatta, populární je také vyhlídka na Vík a okolí od místního kostela.

Dá se říct, že Vík dělí islandské jižní pobřeží vedví. Na západě se známými turistickými atrakcemi jako Seljalandsfoss, Skógafoss či Dyrhólaey, východ je pak více syrový a dravý, kde tou hlavní turistickou perlou je nepochybně Ledovcová laguna – Jökulsárlón.

Vík í Mýrdal je asi 180 kilometrů jihovýchodně od Reykjavíku a díky tomu, že je přímo na okružní silnici, nemůžete jej minout.

Hallgrímskirkja

Hallgrímskirkja je luteránský kostel v Reykjavíku. Postavit jej trvalo 40 let a nyní je se svými 75 metry druhou nejvyšší budovou na Islandu.

Kostel je pojmenovný po islandském básníkovi a duchovním Hallgrímurovi Péturssonovi, který je autorem pašijových písní. Jeho návrh architekta Guðjóna Samúelssona byl inspirován přírodními scenériemi Islandu. Šestiboké struktury na fasádě odkazují na tvary čedičových sloupů, které jsou tak typické pro přírodu Islandu a můžete je vidět např. v kaňonu Stuðlagil, úpatí hory Reynisfjall, při vodopádu Svartifoss a na mnoha dalších místech.

Za poplatek je možné vyjet výtahem na věž a vyhlídkovou terasu, odkud se můžete kochat výhledy po celém Reykjavíku.

Socha před Hallgrímskirkja je socha Leifa Eiríkssona.

Přímo v srdci Reykjavíku.

Kattarhryggur parkoviště se záchodky

Parkoviště poblíž mostu jménem Kattarhryggur (kočičí oblouk), který byl jedním z prvních betonových mostů na Islandu. Cesta na které je postaven je zas jednou z prvních, možná úplně první zpevněná cesta vedoucí do Reykjavíku. Nedaleko je jeden z (tisíců) bezejmenných vodopádů na Islandu.

Asi 10 kilometrů severně po Ring Road od kráteru Grábrók či vodopádu Glanni.

Helgufoss

Helgufoss je 12 metrů vysoký vodopád v oblasti širšího Reykjavíku. Najdete ho na tzv. Laxnessově cestě (Halldór Laxness je nejslavnější islandský spisovatel a jedinný islandský laureát Nobelovy ceny), neboli také cestě básníků. Právě díky hezkému okolnímu prostředí, které je protkané řadou pěších stezek může být vaším cílem, nebo jedním z bodů na vaší cestě v případě, že se chcete držet u Reykjavíku.

Ze silnice č 36 odbočte (GPS: 64.187533, -21.541379) na místní cestu a zanedlouho přijedete na menší parkoviště (GPS: 64.179703, -21.532837). Odtamtud dojdete k vodopádu pěšky za 10 minut.

Akureyri

Akureyri, hlavní město severu a se svými 18.000 obyvateli druhé největší město na Islandu. Ano, teoreticky jsou Kópavogur a Hafnarfjörður větší, ale obě tato města jsou minimálně z pohledu turisty brána jako součást Reykjavíku a proto tedy můžeme o Akureyri mluvit jako o druhém největším městě Islandu.

Akureyri leží na břehu nejdelšího islandského fjordu Eyjafjörður a je obklopeno horami. Na svou zeměpisnou šířku má poměrně mírné podnebí a je známé svou živou kulturní scénou s mnoha muzei, univerzitou a kostelem v Akureyri, který je výraznou dominantou města.

Akureyri leží na hlavní trase silnice č. 1, kromě toho je tu také mezinárodní letiště, které svou přistávací plochou částečně zasahuje do vod oceánu a velký námořní přístav ve kterém kotví ty největší zaoceánské výletní lodě.

Opuštěná betonová stavba u Tungufoss

Tato opuštěná menší budova se nachází těsně u vodopádu Tungufoss v Mosfellsbaer – širší oblasti Reykjavíku.

Nauthólsvík

Nauthólsvík – geotermální pláž. Na Islandu je mnoho zajímavých pláží. Krásná černá pláž Reynisfjara, Diamantová pláž, Stokksnes – ráj fotografů i úžasná a obrovská pláž Rauðasandur. I tato pláž v Rejkavíku je něco extra, je geotermální. Nicméně je nutno říct, že pokud nejste Islanďané, či nepocházíte ze severských zemích, tak se zde asi také nebudete chtít koupat.

Bonusem této pláže jsou přistávající letadla na nedaleké domácí letiště v Reykjavíku.

Geotermální pláž Nauthólsvík se nachází trochu bokem od Rekjavíku. Ovšem ani daleko. Od slavného kostela Hallgrimskirkja sem můžete dojít pěšky za 30 minut.

Kvika

termální jezírko Kvika není pouze nějaké jezírko, je to totiž umělecké dílo, socha autorky Ólöf Nordal. Není nijak moc velké, pokud nejste hadí muž či žena, tak spíše jen pro vykoupání nohou, ale i tak se může hodit pro relaxaci např. po procházce právě sem.

Kvika se nachází v pěší vzdálenosti od centra Reykjavíku. Můžete se sem tedy vydat pěšky. Pokud pojedete autem, problém s parkováním tu mít nebudete.

Hvalfjarðarlaug

Geotermální jezírko s krásnými výhledy na fjord Hvalfjörður. Koupání je zde zakázáno, neboť není možno nijak kontrolovat teplotu vody a ta může být nebezpečně horká.

Toto přírodní geotermální jeírko najdete na jižním břehu fjordu Hvalfjörður necelých 50 kilometrů od Reykjavíku. Hledat místo na zaparkování je obtížné, neboť oblast je pro provoz veřejnosti uzavřena. Pokud sem chcete jít, nechte auto např. na tomto parkovišti (GPS: 64.359839, -21.546462) a vydejte se sem pěšky.

Geografie Islandu

Island je země velmi rozmanitá. Díky svému vulkanickému původu najdete všude mnoho podobného, přesto každá je něčím specifická. Tady se

Oblast Reykjavíku a Reykjanes – lávové pole

Jižní Island – Populární lákadla a slavné ledovce aneb kdo neslyšel o Eyjafjallajökull?

Západní Island a Snæfellsnes – aneb Island v malém. Malý ledovec Snæfellsjökull, malé krátery, malé vodopády, vše akorát do ruky.

Východní Island – vysoké skály a příkré stěny užehličkované od ledovců. dlouhé fjordy a silničky vedoucí zdánlivě nikam.

Severní Island – několik monumentálních poloostrovů nabízí nejkrásnější výhledy na Severní Atlantik a místa pro pozorování velryb a tuleňů.

Islandské vnitrozemí – duhové hory, fumaroly, lávolá pole, krátery, brody, měsíční krajina, peklo, kde se můžete koupat.

Geotermální oblast Haukadalur

Haukadalur je geotermální oblast okolo Velkého Gejzíru je jedním z nejznámnějsích míst na Islandu.. Dmýcí půda, bublající termální jezírka, hezké výhledy a především dva slavné gejzíry, to všechno jsou důvody proč sem přijet.

Geysir – Ten, který dal jméno všem svého druhu, praotec všech gejzírů, jehož aktivita je známá už od roku 1294. Gejzír Geysir v pravidelných intervalech chrlil vodu do výšky 40-60 metrů v dobách dávnějších pak až úctyhodných 170 metrů. Aktivita Gejzíru je nepředvídatelná a je spojena se sopečnou aktivitou v oblasti. Čekání na jeho erupci může být jako čekání na Godota. Pokud jste netrpěliví, stačí vám popojít jen několik desítek metrů k jeho geologickému kolegovi

Strokkur – je jednou z ikon Islandu. Díky svým pravidelným erupcím po cca. 8-10 minutách si můžete vychutnat tryskající vodu z útrob Země ‚na počkání‘.

Geotermální oblast Gejzír se nachází přibližně 100 kilometrů východně od Reykjavíku a je nedílnou součástí tzv. Zlatého okruhu.

Seltún – Krýsuvík

Seltún – Krýsuvík je geotermální oblast kterou najdete na poloostrově Reykjanes. Pokud jste jen před nedávnem přistáli na mezinárodním letišti v Keflavíku, může být Seltún první geotermílní oblast, se kterou se na Islandu setkáte.

Geotermální oblast Seltún-Krýsuvík najdete podél silnice č. 42, která spojuje Reykjavík a jižní pobřeži.

þórufoss

þórufoss je 15 metrů vysoký vodopád na řece Laxá í Kjós. Od místních jsem slyšel, že lososi jsou schopni i tento vodopád překonat. Řeknu vám, ty maj opravdu urputnou touhu se množit. Je to také jedno z míst, kde se točila sága Hra o Trůny. Sympatická oáza klidu nedaleko Reykjavíku.

Vodopád þórufoss (Thórufoss) se nachází těsně u silnice č. 48 – Kjósarskarðsvegur.

Gullfoss

Vodopád Gullfoss (což znamená Zlatý vodopád) na řece Hvítá je neodmyslitelnou součástí tzv. Zlatého okruhu a díky tomu je pravděpodobně nejnavštěvovanější vodopádem Islandu. Svou krásou přirovnávaný k Niagarským vodopádům ročně přiláká statisíce návštěvníků.

Vodopád gullfoss se nachází asi 120 kilometrů východně od Reykjavíku. Je snadno dostupný i malým autem či autobusem v jakékoli roční době.

Většina návštěvníků přijede ke Gullfossu na vyhlídku při pravém břehu řeky Ölfusá, kde jsou dvě velká parkoviště, několik vyhlídek na vodopád Gullfoss a také cesta přímo k vodopádu mezi kaskády. Vzhledem k popularitě místa a snadné dostupnosti jsou zde témě neustále davy turistů.

Druhou možností pro trochu dobrodružnější povahy, nebo ty, kteří chtějí zažít nové neotřelé pohledy, případně se i u takto exponované turistické atrakci vyhnout davům lidí, je navštívit Gullfoss z levého břehu řeky Hvítá. V tomto případě odbočte ze silnice č. 30 v tomto místě na cestu č. 349, poračujte asi 2 kilometry na rozcestí, kde odbočte prudce vpravo (cesta mírně vpravo vás zavede na místní farmu). Pokračujte po místní cestě bez označení, na této křižovatce odbočte vlevo a po pár stech metrch dojedete na malé parkoviště (GPS: 64.318284, -20.109075). Odtud se vydejte pěšky asi 2 kilometry k vodopádu Gullfoss. Tato cesta je sjízdná jen do prvního sněhu a při značné opatrnosti je sjízdná i malými vozy.

Glymur

Glymur byl se svými 198 metry nejvyšší vodopád na Islandu. Tohoto prvenství ho však nedávno zbavil vodopád Morsárfoss. V každém případě pokud máte jen trochu času, vodopád Glymur je jedno z míst, které byste na Islandu neměli minout.

Glymur se nachází v západní části Islandu, v blízkosti fjordu Hvalfjörður asi 60 kilometrů severovýchodně od Reykjavíku. Ze silnice č. 47 odbočte zde (GPS: 64.385608, -21.355115) a poračujte asi 3 kilometry po štěrkové cestě na parkoviště (GPS: 64.385353, -21.294467).

Vodopád Glymur není pravda úplně snadno dostupný a od parkoviště vás ještě čeká asi 50 minutový trek k vodopádu s převýšením asi 230 metrů. Pokud chcete vidět Glymur v celé jeho kráse, přejděte po připravené kládě řeku Botnsá a vydejte se po levém břehu řeky vzhůru. Vodopád pak budete mít jako na dlani.

Druhou možností, pokud nebudete mít odvahou přejít tu kládu, je pokračovat stále vzhůru a vodopád si užtít z této strany, případně potom nahoře přebrodit řeku.

To ostatně můžete ať jdete z kterékoli strany a zpět pak můžete jít po druhém břehu.

Kemp T-Baer

Menší kemp na jižním pobřeží s bistrem nedaleko kostelíku Strandarkirkja.

Kemp T-Baer najdete těsně při jižním pobřeží Islandu asi 60 km od Reykjavíku.