Laugavegur

Laugavegur je zcela jistě nejznámější islandský trek a i v celosvětovém měřítku se neztratí.

Obvykle se chodí z Landmannalaugar do Þórsmörk a má to své důvody. Nejdete jen od severu k jihu, ale také zezhora dolů. Nadmořská výška oblasti Landmannalaugar je zhruba 600 m.n.m. A oblast Þórsmörk je v nadmořské výšce 200 metrů. Navíc, v první etapě tímto směrem nejprve plni sil vystoupáte do nadmořské výšky 1100 metrů. Dá se tedy říci, že každým krokem jdete o centimetr dolů. Není to moc, ale opravdu se to nasčítá.

S tím souvisí i to, že se vlastně pořád díváte trochu dolů a tak z turistického hlediska, je tento směr zajímavější a pro oko poutavější.

Další věc je, že vítr obvykle fouká od severu k jihu, jdete tedy po větru.

A čím jste níže, tím je také tepleji a vzhledem k tomu, že v islandském vnitrozemí bývá zima i v nejteplejším létě, to, že jdete do tepla vám také přidá na komfortu.

Ano, jít od severu k jihu je uživatelsky přívětivější, pohodlnější, lehčí, hezčí a není divu, proč většina lidí volí právě tento směr.

Jelikož jsem Laugavegur prošel oběma směry, existuje jeden důvod, proč byste mohli o cestě od jihu k severu uvažovat.

Pokud jste dobrodruzi v dobré kondici, jít od jihu k severu má jedno úžasné kouzlo. Začínáte v oblasti Þórsmörk, ano, krásná drsná oblast pod ledovci Eyjafjallajökull a Mýrdalsjökull, nicméně určitě jste v životě už něco podobného viděli. A čím půjdete výše a dále, tím se krajina začne postupně stávat něčím, kde budete možná i pochybovat, zdali jste ještě na planetě Zemi, nebo na některé z planet, které známe z Hvězdných Válek.

Po všech strastech, kdy půjdete proti větru, do zimy, kde vás v předposlední etapě čeká úsek s prudkým 300 metrovým převýšením pak za odměnu budete posledních 5 kilometrů scházet do oblasti Duhových hor, kde už Zemi tak jak ji znáte připomíná máloco.

A na konec té cesty budete moci zrelaxovat v geotermální řece tak dlouho, jak jen budete chtít.

Staré pořekadlo praví, že kdo je připraven, není překvapen. Především pokud chcete v průběhu cesty využívat pro ubytování horských chat, pak si rezervujte svá místa ideálně s půlročním předstihem. V současnosti to vypadá, že rezervace už bude potřeba i pro kempy. Takže plánovat a rezervovat začněte brzy.

Co s sebou na čtyřdenní trek, kdy počasí může být různé, budete brodit několik řek, nebudete mít moc dobrou možnost si usušit případně promočené věci a krom pár sušenek a základních věcí, abyste úplně neumřeli hlady si cestou cokoliv koupit? To už byste měli vědět sami.

Pojďme si trasu společně projít, ať víte, do čeho jdete.

Etapy (od severu k jihu)

Landmannalaugar – Hrafntinnusker (12 km, +515 m, 0 brodů)

Projdeme oblastí Duhových hor a vystoupáme o 500 výškových metrů. Cestou několik velmi krátkých složitějších úseků, jinak je cesta docela snadná, žádnou řeku brodit netřeba.

Hrafntinnusker je drsné tábořiště, kde je sníh často až do půli července, navíc je docela odkryté a jste tu vystaveni bez větší ochrany všem povětrnostním vlivům. Odsud bude cesta už jenom snadnější.

Hrafntinnusker – Álftavatn (12 km, −550 m, 2 brody)

Na začátku budeme pokračovat několik kilometrů téměř po rovině, tady je první řeka, kde asi poprvé budete zouvat boty, já to přeskákal, ale ostatní se zouvali.

Pak dojdeme k úseku, kde během dvou kilometrů klesáme o 300 výškových metrů. Pohledy tady jsou tak krásné, že nejdou slovy popsat.

Těsně pod tímto úsekem nás čeká první větší brod přes řeku Grashagakvísl (po kolena). Obvykle tu je i natažené ocelové lano mezi břehy.

Mizí různé barvy skal a přicházíme do oblasti, kde převládá zelená.

Pak už jen několikakilometrová cílová rovinka k Álftavatn.

Álftavatn – Hvanngil (4 km, +20 m, 1 brod)

Krátká etapa, kterou většina lidí spojí buď s předchozí anebo s následující. Brod je celkem snadný (pod kolena).

Hvanngil – Emstrur-Botnar (12 km, −100 m, 1 brod)

Definitivně nejnudnější etapa celého treku, vše už jste viděli a nic nového nepřichází. Většina etapy je rovinatá, na konci je prudší klesání. Dlouhá část cesty se jde rovnoběžně s F261. Brod je nad kolena, ale působí kamarádsky. Přes další řeku je most pro pěší.

Emstrur-Botnar – Þórsmörk (15 km, −200 m, 1 brod)

Etapa za odměnu, je tu mnoho zatáček a překvapení, mnohokrát tady sejdete z cesty se podívat na nějaký výhled, který je jen 100 metrů daleko a odtamtud zas na další. I když mě na Islandu asi už nic nepřekvapí, mnoho pohledů např. na kaňon řeky Fremri-Emstruá (tu budete překračovat po mostě) vypadaly jakoby ani na ten Island nepatřily.

Brod je voda do úrovně kolen, ale řeka působí drsně a vzbuzuje respekt.

Pak už jen mezi keři do Þórsmörk a pak už je to na vás.

Mnoho šťastných kilometrů přeju.